O tom, že se vyplatí děti učit rostliny a jejich vlastnosti znát, případně se to učit spolu s dětmi, je přesvědčena například nezkrotná zahradnice Radka Votavová. Jí se to u vlastních dětí vyplatilo a jednoznačně to doporučuje.
Jedovaté a zaměnitelné rostliny a plody |
„Vlastně každá rostlina je nějakou částí nebo způsobem, nebo v určitém čase jedovatá. A často ty nejkrásnější rostliny v zahradě bývají ty nejjedovatější,“ konstatovala Radka Votavová pro televizní Receptář, že bez nich by nám zbyla v zahradě asi jenom petrželka, dobromysl či třeba meduňka. Nikdy se prý nebála, že by jí děti snědly něco jedovatého, protože je učila přírodu znát.
Varuje hlavně před záměnou jedlých a jedovatých rostlin, které si jsou hodně podobné. Například česneku medvědího, jehož listy jsou oblíbené do salátů či na pesto s listy jedovaté konvalinky vonné (pozor, jedovatá je i voda, která po konvalinkách zůstane ve váze). Nebo plodu vraního oka čtyřlistého s borůvkou, případně plodu super zdravé arónie s bobkovišní lékařskou, i ta umí způsobit vážné problémy. Právě Radčin syn prý ve svých pěti letech zachránil kamarádku ve chvíli, kdy jí chytil ruku s právě utrženým plodem vraního oka.
Poznávejte přírodu a učte to i své děti
„Jednou z cest, jak své děti ochránit, je naučit je poznávat rostliny, které vám rostou v zahradě,“ radí zahradnice rodičům. Pokud je sami neznáte, prostě na tom zapracujte, třeba s bezplatnou aplikací PlantNet na telefonu – prostě stačí vyfotit list, květ, plod nebo kůru rostliny a během chvilky byste měli znát její jméno. „Aplikace nabízí více podobných rostlin, na vás je vybrat tu správnou,“ konstatuje ovšem Radka Votavová, že ani tato cesta není pro každého. Nabídnuté fotografie si totiž musíte opravdu dobře prohlédnout a porovnat, a když si nejste určením opravdu jistí, raději rostlinu nekonzumujte.
Používání této aplikace a zdrženlivost radí i odborníci z Toxikologického informačního střediska (TIS) Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde lze kdykoli konzultovat podezření na akutní otravu (na číslech 224 919 293 nebo 224 915 402).
Na jedovaté rostliny pozor doma i v parku. Zabíjet může i zlatý déšť |
Mezi plody velmi jedovaté, u nichž může být nebezpečné i požití méně než pěti plodů, bobulí, semen či fazolek (jedovaté jsou ale i jejich listy, květy či další části rostliny) patří podle odborníků jednoznačně áron plamatý, brslen evropský, štědřenec neboli čilimník odvislý, durman obecný, fazol obecný, konvalinka vonná, lilek černý i ozdobný, lýkovec jedovatý, posed bílý, rulík zlomocný, skočec obecný, sotorek růžencový a tis červený. To jsou případy, které se po požití bez hospitalizace neobejdou, i když poskytnete první pomoc v podobě podání aktivního uhlí (alespoň 5–8 rozdrcených tablet).
Tisu se bojí každý, fazolí či oleandru málokdo
Jedovatých rostlin je ovšem na zahradách (ale i v domácnostech) mnohem víc. Stačí se podívat třeba na nádherně kvetoucí náprstníky, oleandry, vistárii či rododendrony neboli pěnišníky. Ty posledně jmenované chybí na málokteré zahradě na venkově i ve městě, přitom i jejich listy mohou způsobit otravu. Podle Výzkumného ústavu včelařského u nás ovšem nehrozí, že by včely vyrobily jedovatý med z květů pěnišníků, jak se někdy traduje.
Desatero nástrah české přírody. Aneb kdo se bojí, nesmí do lesa |
Fazole jsou jako běžná zelenina samostatnou kapitolou, jsou totiž za syrova jedovaté a dětem hrozí velmi vážné zdravotní komplikace i po požití několika fazolek (jak varují odborníci z Toxikologického informačního střediska výše). Proto je dobré děti poučit, že syrové fazole (a to ani v suchém stavu) jíst nemohou; nebo těm nejmenším místo nich raději vysaďte sladký hrášek.
Děti potřebují trávník i skrýše. Pozor na jedovaté rostliny a nudu |
Nicméně Radka Votavová rodiče uklidňuje: „Děti mají pud sebezáchovy a dělají to, co my. Nejdou vyhrabávat jedovaté cibulky narcisů nebo spásat listí z keřů.“ Prostě přijměme, že i jedovaté rostliny jsou součástí přírody.
