Říká se, že kominíci přinášejí štěstí. Nyní má ale štěstí spíš ten, komu se podaří domluvit brzký termín jejich návštěvy. Nedostatek zakázek je v těchto dnech to poslední, na co by si mohli jihočeští kominíci stěžovat.
„Lidé si na komín vzpomenou až s prvním studeným dnem. Když mi teď někdo zavolá, je to opravdu o náhodě. Pokud to bude v době, kdy budu mít zrovna volné okénko, můžu přijet do 14 dnů. Jinak mám volné termíny až od půlky listopadu. Nevím, kam dřív,“ potvrzuje budějovický kominík Jakub Kůta.
Stejně mluví i jeho kolega ze Strakonicka Dušan Polanka. A upozorňuje, že nezkontrolovaný komín může představovat velké riziko.
„Saze chytnou velice snadno a rychle. Ideální je vyčistit komín dvakrát ročně, jednou uprostřed topné sezony a pak po ní. Když někdo ví, že údržbu neprovedl třeba dva roky, a má pochybnosti, je lepší vůbec netopit, pokud je to možné,“ radí Polanka.
Jeho slova potvrzují statistiky jihočeských hasičů, podle nichž v posledních třech letech evidují nárůst počtu požárů komínů a komínových těles.
Od října 2018 do března 2019 vyjížděli hasiči k 58 případům, ve stejném období v letech 2019 až 2020 už bylo případů 98 a od loňského podzimu do letošního jara hořelo kvůli zanesenému komínu devadesátkrát.
„Naprostá většina požárů komínů, u kterých zasahujeme, je v rodinných nebo bytových domech. Statistika jasně ukazuje, že je třeba se více zaměřit na prevenci. A to jak v záležitostech, které jsou jasně dané legislativou, jako jsou například lhůty čištění, kontroly a revize spalinových cest, tak i v pravidlech spojených s provozem a užíváním topidel,“ podotýká mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.
Za služby inkasují tisíce korun
Vyhláška říká, že si lidé musí nechat komín odborně zkontrolovat jednou ročně. Majitelům rodinných domů, kteří tak neučiní, hrozí pokuta do 10 tisíc, firmám až sto tisíc korun.
Zaneprázdněnosti odborníků v posledních letech využívají navíc kominičtí „šmejdi“. Cestují po republice a sami zvoní u dveří s nabídkou služeb. Jenže lidé za ně zaplatí mnohem víc, než je běžné. S takovými případy se poměrně často setkávají i jihočeští kominíci.
„Tito okrádači nemají s naším společenstvem kominíků nic společného. Za práci si účtují nesmyslné částky, třeba osm tisíc korun za kontrolu a čištění komína. Klasická cena by se přitom měla pohybovat kolem 500 korun za jeden průduch, maximálně do tisícikoruny, rozhodně ne víc. Výchozí revize stojí kolem dvou tisíc,“ vysvětluje Kůta.
Podle prezidenta Společenstva kominíků ČR Jaroslava Schöna nahrává „šmejdům“ živnostenský zákon.
„Když někdo chce dělat kominíka, aniž by jím byl vyučený, najde si firmu, která mu vše zprostředkuje včetně odpovědné osoby. Ta je pak za dotyčného odpovědná, co se odbornosti týká, ale v reálu ho nikdy neuvidí a jen pobírá od agentury peníze,“ vysvětluje Schön.
„Není pak výjimkou, že v horším případě donutí člověka, aby si od nich nechal například vyfrézovat, vyvložkovat komín úplně zbytečně za dalších 30 i 40 tisíc korun, a jedou pryč,“ varuje Schön s tím, že nejlepší ochranou je dát na místní znalost a využívat služeb známého, ověřeného kominíka z okolí bydliště.
Z učitele angličtiny kominíkem
Ač to tak v těchto dnech nevypadá, kominíci se shodují, že je jich dost a chybí spíše nárazově právě teď, kdy lidé vyhledávají jejich služby víc než po zbytek roku. Noví přibývají pomalu a nejsou jen z řad studentů budějovického učiliště. Například čtyřiačtyřicetiletý učitel angličtiny Daniel Vik z Budějovic se rozhodl dálkově vystudovat kominíka v Pardubicích.
„Angličtinu učím už 23 let a pořád mě to baví, ale v poslední době mám pocit, že bych potřeboval změnu. Vždycky jsem chtěl zkusit dělat něco rukama,“ vysvětluje. Začal proto přemýšlet, jaký směr by mu vyhovoval a co by mohl vystudovat při své současné práci.
„Jako vysokoškolák jsem pomáhal dědovi, který měl komínářskou firmu. Současně je mým koníčkem lezení po skalách. Udělal jsem si úzký okruh zaměstnání, kde se používají výškové práce, a nejlépe mi z toho vyšel kominík,“ usmívá se.
Přihlásil se proto na dálkové studium na Střední odborné učiliště plynárenské v Pardubicích. Do školy bude dojíždět osm měsíců každý pátek a sobotu.
„Za rok se vlastně naučíme to, co studenti normálně za tři roky. Když pak složím zkoušku, získám výuční list a budu moct dělat běžnou technickou kontrolu a čištění. Pokud bych ale chtěl provádět i revize komínů, musel bych získat nejdříve pět let praxe v oboru a následně složit další zkoušky,“ naznačuje Vik, který by se chtěl v budoucnu věnoval oběma povoláním.
