Třeba to byla jen ta celodřevěná pro nejmenší s malými úzkými kolečky potaženými gumou. Stávala 40 Kčs. Nebo ta z ohýbaných pochromovaných trubek, zhruba pětkrát dražší. Tvrdá pryžová kola na této koloběžce (vozila i kočárky z továrny TDV Duchcov) naštěstí brzy nahradila ta nafukovací, sofistikovaně uložená v kuličkových ložiscích.
Na téhle ,kolobrndě‘ s lesklými blatníky a hlasitým zvonkem se dalo jezdit z kopce dolů skoro tak rychle jako na kole. A také dělat akrobatické smyky po sešlápnutí zadní nožní brzdy včetně efektního zvedání ,stroje‘ před sebe do vzduchu.
I přes navlas stejnou „maximálku“ na e-koloběžce málokdy uháníte tak rychle jako na elektrokole. Proto ji lze lépe ovládat.
