„Pěstování rajčat má v našich klimatických podmínkách dlouholetou tradici,“ připomněla zahradnice Ludmila Dušková pro televizní Receptář prima nápadů a jako argument připomněla jejich nutriční přínos a nízkou energetickou hodnotu. Po rajčatech neztloustnete, přestože jich sníte náruč, protože jsou dobrá jak syrová, tak v teplé kuchyni.
Pokud ještě nemáte vybraná semínka, máte nejvyšší čas. Do výsevu je potřeba se pustit co nevidět: tradičně se sejí na Josefa, tedy 19. března.
Výsev rajčat krok za krokem |
Vybírat můžete podle barvy, tvaru, velikosti, chuti i způsobu použití, tedy jak rajčata pro přímý konzum a do salátů, tak na sušení, nakládání i na výrobu kečupů. Nikam pro ně chodit nemusíte, na internetu najdete nejen spoustu relevantních informací, tak i spolehlivých e-shopů se semeny. Další možností je, objednat si sazenice v zahradnictví, ovšem většinou si pak nemůžete moc vybírat, jaké byste si představovali odrůdy.
Tipy od zkušené zahradnice i zahrádkářky jsou následující: „Ověřenou novinkou s velmi dobrým ohlasem je odolná hybridní odrůda Palava F1, jejíž plody nepraskají a přes svou velikost mají výbornou rajčatovou chuť. Z raných odrůd se osvědčily plody datlového rajčete Mandat F1, pevné kulaté plody odrůdy Gallant F1 či raná hybridní odrůda tyčkového cherry rajčete Charmant F1,“ vyjmenovává. „Dále pevné a velice chutné kulaté plody odrůdy Gallant F1, rajčata vejčitého tvaru Sonet F1 nebo mimořádně sladká rajčátka vhodná k sušení a nakládání odrůdy Tomfall.“
Jen pozor. Pokud si představujete, že na příští rok už si schováte vlastní semínka, získaná z těch vlastnoručně vypěstovaných zralých rajčat, pak byste z hybridních odrůd s označením F1 vybírat neměli. Další generace by totiž neměla ty vlastnosti, pro které vás odrůda zaujala, u hybridních odrůd je nutné si semena každoročně koupit. Rozdíl mezi semínky hybridními, nehybridními a permasemínky je vysvětlen v článku zde.
Máte semínka, tak ještě substrát...
Vlastní výsev není nic složitého a buď si na něj můžete pořídit speciální miniskleníček, nebo zaimprovizovat a něco podobného si vyrobit. Na výběru výsevního substrátu si ovšem dejte záležet, semínka by se měla cítit jako v bavlnce. Někdy lze substrát na výsev zeleniny objednat spolu se semínky, nebo ho koupíte nejbližším zahradnictví či květinářství.
Jak na vlastní výsev zeleniny    |
Ludmila Dušková doporučuje semínka před výsevem namořit, aby jejich ochrana i podpora byla maximální. „V posledních letech se ukazuje, že moření semen před výsevem zvyšuje nejen klíčivost, ale i vitalitu rostlin,“ vysvětluje s tím, že mořidlo obsahuje spory několika kmenů houby rodu Clonostachys, které rozkládají organické zbytky v půdě, zvyšují schopnost rostliny přijímat živiny a rozkládají zárodky patogenních hub. „Moření je velmi snadné, postačí mořicí látku přisypat k semínkům, protřepat v sáčku a je hotovo,“ radí.
TABULKA: Vliv teploty na klíčivost semen
Pokud nemáte ani speciální substrát, ani mořidlo, nevadí. Podle zkušeného permakulturního zahradníka Marka Kvapila si lze na výsev rajčat snadno připravit sterilní substrát i z vlastního kompostu. „Sterilní substrát, například propařovaný kompost, snižuje riziko úhynu čerstvě vzešlých rostlinek – tzv. padání klíčních rostlin. To může být způsobeno houbovými chorobami v nesterilním substrátu,“ vysvětluje odborník, jehož doménou jsou nehybridní, osvědčené tradiční či dokonce divoké odrůdy zeleniny. Třeba odolná divoká rajčata s drobnými, ale velmi chutnými plody.
A přidává praktickou radu: „Substrát si snadno sterilizujete sami v troubě na starém plechu při 180 °C, po půl hodině bude sterilní.“
A můžete se pustit do výsevu
Pak se můžeme pustit do samotného výsevu, ideálně do výsevních misek nebo miniskleníčku. Lze si je i vyrobit třeba z čirých plastových krabiček, v nichž se často prodává ovoce či zelenina.
„Semínka vyséváme do hloubky kolem dvoi milimetrů,“ popisuje postup Ludmila Dušková. Výsev má být rovnoměrný, v dostatečných rozestupech, proto zahradníci vymysleli spoustu triků, jak si výsev ulehčit. „Šikovnou pomůckou je například obyčejné pletivo pro králíkárny. To se položí na substrát a do každého oka se vloží jedno semeno,“ radí zahradnice.
Semínka si vysypte do mělké mističky a po jednom je vysévejte do připravených 2 mm hlubokých brázd, v pravidelných rozestupech.
Jakmile je hotovo, výsevy si označte, ať víte, v jaké misce nebo řádku máte jakou odrůdu. Pak povrch substrátu opatrně navlhčete pomocí rozprašovače, zakryjte průsvitným poklopem a výsevní misku umístěte na světlé, teplé místo. Teplota by ovšem neměla přesáhnout 22 °C.
Výsevy mějte pod kontrolou, udržujte je v teple a přiměřeném vlhku, jakmile rostlinky trochu povyskočí, můžete je po jedné přesadit do menšího květináčku nebo kelímku od jogurtu (viz cca velikost rostlinek ve fotogalerii nebo na videu). Až dostatečně zesílí, budou připraveny k výsadbě do skleníku, nebo po zmrzlých, tedy v polovině května,na venkovní stanoviště nebo do objemnějšího truhlíku, ideálně se závlahou nebo samozavlažovacího.
Vyvýšený záhon zvládnete postavit i sami, třeba podle atelieru Flera:
23. února 2021 |
