Z vyhánění hadů se časem stala tradice. Například slavnost Texas’s Sweetwater Jaycees je atrakcí, kdy se uspořádá průvod a pak se hodnotí, kdo přinesl největšího chřestýše. Festival funguje od roku 1958, ale původ tradice sahá až do 17. století.
Tehdy obyvatelé totiž pořádali hony na hady v naději, že zajistí rodinám bezpečný pobyt ve svých městech a vesnicích. Píše o tom Popular Science.
Dodnes se tato tradice drží ve státech Alabama, Texas a Georgia. V posledních letech se však ukazuje, že tento tradiční zvyk může přinášet více škody než užitku.
V případě některých druhů hadů je skutečně lov legální, pokud lovec zaplatí za licenci a dodržuje limity počtu ulovených zvířat. V některých případech licenci získají farmáři automaticky, protože tím chrání svá stáda.
V některých státech USA se však lov pro vlastní přežití stal doslova sportem. Soutěží se v pojídání chřestýšího masa, v rychlosti stahování kůže, pří téhle příležitosti se volí miss.
V současné době se však chřestýši loví jinak. Farmáři opustili klacky a nahradili je benzinem. Buď ho do nor stříkají hadicí, jiní jej rozprašují kolem oblastí výskytu jako aerosol. Obojí má stejný efekt: hadi vylezou z děr a nechají se chytit.
Další variantou je přímo vypalování oblastí s chřestýši. Je k tomu třeba jen několik kanystrů s benzinem a hadi jsou v pasti.
Farmáři si však nejsou vědomi širších důsledků. Spolu s chřestýši žijí v oblasti desítky dalších živočichů. Typicky želva myší, která je mírumilovná, ale kvůli vybíjení hadů je dnes kriticky ohrožená.
„Boj s hady považuji za součást kultury Texasu, takže nejsem pro to, aby se úplně zrušil,“ říká John Davis, který je ředitelem programu pro rozmanitost volně žijících živočichů v Texasu. Je však proti tomu, aby se používaly metody s benzinem, protože ten steče do úkrytů vzácných živočichů, kteří pak hynou. Nehledě k tomu, že se tím zamořuje půda.
Ale organizátoři důsledně odmítají tlaky na ukončení slavností jako je Texas’s Sweetwater Jaycees. Argumentují údajnou ochranou obyvatelstva před hadím uštknutím a tím, že se podílejí na produkci protijedu. Přitom je faktem, že významní producenti sér, která jsou aplikována po hadím uštknutí, se odkupem jedu z podobných akcí nezabývají, protože nemají zájem o jed z necertifikovaných zdrojů.
Davis však zpochybňuje i souvislost mezi počtem uštknutí a velikostí chřestýší populace. „Naopak tím, že se na hady pořádají hony, je uštknutí daleko více,“ tvrdí. Podle herpetologa Stevena Johnsona z University of Florida je před společností ještě dlouhá cesta. „Bude obtížné vymýtit tyto staré zvyky, ale pokud budeme chtít chránit přírodu, nic jiného nám nezbude,“ říká.
