Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Co může zachránit usychající stromy? Pravidelná zálivka, řez a přihnojení

  10:00
Už před pár týdny některým stromům začaly žloutnou a opadávat listy. Může za to dlouhé období sucha i pomalu se blížící podzim. Aby ustály letošní dlouhé horké a suché léto, potřebuje aktuálně řada dřevin naši pomoc, i když to třeba na první pohled tak nevypadá. Což se týká i veřejné zeleně ve městech.
Duby mohou růst na velmi extrémních stanovištích, jako například v Dolním...

Duby mohou růst na velmi extrémních stanovištích, jako například v Dolním Posázaví. | foto: Tomáš Vencálek, Botanická zahrada Praha

„Vadnutí a předčasné žloutnutí listů je způsobeno především suchem, které během letošního vegetačního období převažuje. Listnaté dřeviny se v takové situaci brání nadměrnému odparu, proto shazují listy,“ vysvětluje Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma Botanické zahrady Praha.

Nejvíce je to podle něj patrné na lípě srdčité (Tilia cordata) či bříze bělokoré (Betula pendula). Oproti tomu lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), rovněž domácí druh, zvládá teplotní výkyvy daleko lépe. 

Také podle zahradníka Ondřeje Feita,  ředitele Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, poškodily řadu dřevin letošní dlouhodobé extrémní teploty v kombinaci s absencí srážek. A ty chyběly nejen přes sezonu, ale i minulou zimu, která přinesla minimum sněhu. „Vždyť vysoké  teploty trvaly již od časného jara. V dubnu byla průměrná denní teplota vyšší od normálu téměř o 5 stupňů, byl to nejteplejší duben od roku 1961 a současně srážkově silně podnormální,“ konstatuje. 

Na druhou stranu dřeviny ve středoevropských podmínkách přirozeně přecházejí na konci srpna v jakési klidové období - tzv. dormanci, která je postupně přirozeně připraví na přechod do období vegetačního klidu. 

Jak tedy poznat, zda strom usychá?

Podle botanika Tomáše Vencálka jde většinou o zcela jasné projevy: žloutnutí listů, jejich předčasný opad nebo vadnutí či zasychání listové čepele po obvodu. V případě vadnutí jsou fáze, kdy je stav vadnutí ještě vratný a po zálivce listy dostanou původní tvar, nebo naopak nevratný a dřevina usychá. 

Botanik Tomáš Vencálek radí, jak vrátit dřeviny do života

Dřeviny lze „oživit“ několika způsoby:

  •  Pokud si všimnete zvadlých listů, zalijte je, ale s ohledem na teplotu vzduchu. Nikdy ne ve vedru ledovou vodou! Lepší je počkat až na večer, kdy jsou teploty o něco nižší.
  • Pokud máte automatickou závlahu, nastavte ji na noční či brzce ranní hodiny. Pokud ji nemáte, můžete zalít také brzo ráno, ideálně odstátou vodou.
  • Jestliže je stav dřeviny horší, tzn. je zcela bez listů, nebo dokonce nějaká část uschla, lze částečně zredukovat korunu - což je poměrně radikální zásah, takže je vhodné stromek svěřit do rukou  zkušeného arboristy nebo zahradníka. Řezem se tak sníží odpar z koruny, což se týká samozřejmě jen listnáčů. Rány je pak třeba zatřít balzámem na stromy. Takto ošetřené dřeviny obráží z tzv. spících pupenů. 
  • Jehličnany redukci snáší mnohem hůře nebo taky vůbec. Jehličí je také nastaveno na daleko tvrdší podmínky - opad je u nich už konečným řešením a málokdy plně zregenerují. 

Některé jehličnany zvládají léto na nevhodném stanovišti daleko hůř než zimu.

Tzv. stínovka neboli stínící síť dokáže v suchu a horku výrazně pomoci i rododendronům.

  • U jehličnanů si však lze pomoci tzv. stínovkou, tedy stínící sítí. Hezkým příkladem je kultivar smrku bílého (Picea glauca ‘Conica’), tzv. zakrslý smrček. Obecně má jako většina smrků mělké kořeny a raději roste ve vlhčích půdách, na zahradách mu však dopřáváme spíše pravý opak. Pokud přijdou vedra s velkým slunečním úpalem, začne trpět ze všech stran, většinou se připojí i svilušky, které jako všichni škůdci s oblibou napadají oslabené jedince, a výsledkem jsou vypálené rezavé fleky. V tu chvíli lze použít kombinaci několika opatření: rostliny postříkejte proti škůdcům (v tomto případě proti sviluškám), zastiňte pomocí stínovky celou plochu a dodržujte pravidelnou, ale ne přehnanou zálivku. Měli byste docílit toho, že smrček začne znovu obrážet, a poškození se do 2 až 3 let zcela ztratí.

Dřeviny naštěstí oproti bylinám přece jen usychají delší dobu a v některých případech lze ještě zachránit i třeba téměř bezlisté či zvadlé jedince. Jak to poznat? „V první řadě lehce škrábneme nehtem do kůry mladé větvičky a pokud je pod kůrou viditelně zelená, strom je živý. Pokud má však odstíny, které jsou více do žluta, nebo do kůry už nejde nehtem škrábnout, taková dřevina - nebo její část - je pak suchá,“ radí specialista na naše dřeviny Tomáš Vencálek.  

I když se vám ovšem podaří zasáhnout včas a účinně (viz rady ve vedlejším boxu) a vaše usychající listnáče či jehličnany znovu obrůstají, hrozí jim ještě další úskalí. „Tím jsou nedostatečně vyzrálá rostlinná pletiva, která mohou být přes zimní období znovu poškozena. Proto je po takto náročné sezoně nutné dřeviny přihnojit,“ vysvětluje botanik. 

U listnáčů je podle Tomáše Vencálka ideální pomalu rozpustné hnojivo s nízkým obsahem dusíku a naopak s vysokým obsahem draslíku pro vyzrávání pletiv. U jehličnanů pomůže pravidelné přihnojení hořkou solí. V akutních případech lze hnojivo aplikovat na list, kde jsou potřebné látky přijímány rychleji, ale lze ho přidat i ke kořenům. Obejděte svoji zahradu a opravdu pečlivě svoje stromy a keře prohlédněte, zda výše uvedenou pomoc také nepotřebují. 

Z pohledu odborníka je ovšem na prvním místě to, zda jsou dřeviny vysazené ve vhodné lokalitě a na ideálním stanovišti vzhledem ke konkrétnímu druhu či kultivaru. A jestli jste pro ně vybrali vhodný substrát, poskytujete jim úměrnou a pravidelnou zálivku a dostatek chemických prvků, které zvyšují jejich odolnost v teplotních extrémech. 

I v botanické zahradě v pražské Troji museli letos v létě intenzivně zalévat, jako v letech 2014 a 2015. „Vzhledem k ne příliš dobrému podloží a substrátu to byl pro některé dřeviny závod s časem. Navíc jsme mnoho dřevin zastínili, jako pasivní opatření. A v pozdně letních a podzimních měsících nás čeká přihnojování hnojivy pro vyzrávání pletiv, aby i takto oslabené dřeviny měly více šancí přežít zimu,“ popisuje Vencálek.

Bez stromů se neobejdeme, mysleme na to včas

V botanické zahradě tedy mají dřeviny tu nejlepší potřebnou péči, ale co městská zeleň? Stromy lemující komunikace či dřeviny pěstované v nejrůznějších kontejnerech? Obecně totiž letošní suchá sezona podle Ondřeje Feita zasáhla městskou zeleň natolik, že pomoc poškozeným dřevinám je třeba soustředit zejména na perspektivní jedince s větší šancí přežít a na daném stanovišti dál dlouhodobě prosperovat.

„Stromy jsou důležitější, než si většinou uvědomujeme. Stín listnáčů totiž mikroklimaticky zlepšuje okolí mnohem efektivněji a dlouhodoběji než nejlepší slunečník v kombinaci se systémy na tzv. vodní mlhu,“ konstatuje botanik Tomáš Vencálek. Navíc je stín stromu pocitově daleko příjemnější než neživé stínění. 

Fotka třeboňského náměstí z termokamery je názorným příkladem, co listnáče ve městě umí.

Zpevněných ploch ve městech přibývá a vedro jen umocňují. Jednak ho akumulují a pak přes noc ještě dlouho vyzařují. Velké zatravněné plochy se v dlouhotrvajících vedrech také přehřejí, a i když zcela uschlý trávník po čase zregeneruje, tak na pocitový komfort oproti stromům a keřům prostě nemá.

Stromy ve městě a extrémy

Do měst je k výsadbě třeba vybírat takové druhy dřevin, které jsou schopny tolerovat městské prostředí a vypořádat se se stresory, které tu na ně působí. „Je to zejména vyšší průměrná teplota, narušený vodní režim v půdě, horší dostupnost vody v půdním prostoru, zhutnění, zasolení i kontaminace půdy, nedostatek půdního vzduchu, horší skladba a pH půdy a znečištění vzduchu. Jejich působení je kumulativní a dlouhodobě stromy oslabuje, což se projeví zejména v extrémních podmínkách, jaké panují v letošním roce,“ říká zahradník a krajinář Ondřej Feit.

Rozhodující jsou ovšem podle něj pro každý jednotlivý strom místní podmínky a volba stanoviště, tedy mikroklima v daném místě, velikost prokořenitelného prostoru, vodní režim daného místa či struktura a pH půdy. „Například izolovaný zelený pás mezi rušnou komunikací a chodníkem je - spolu s masivními základy obrubníků, okolními sítěmi technické infrastruktury, močícími psy, auty vjíždějícími na tyto plochy, odkanalizováním a rychlým odvodem srážkových vod i sáláním tepla ze zpevněných ploch - pro stromy velkým limitem. O betonových truhlících nemluvě,“ vysvětluje Feit, že je to prostředí pro růst dřevin naprosto extrémní. Podmínky ve větší zapojené ploše parku jsou lepší.

Momentálně jsou na tom nejhůře stromy rostoucí ve zpevněných plochách,  uličních stromořadích, úzkých zelených pásech, malých parcích či na nekvalitně založených plochách. Na sucho reagují nejen mladé výsadby, ale i starší a větší stromy, protože voda už není dosažitelná ani v hlubších částech půdního horizontu. Spousta stromů ve městech je již proto ve stadiu nevratného vadnutí. „Na větších a vitálních stromech se negativní průběh letošního léta může bohužel ještě projevit mnohem později, v řádu měsíců, u velkých jedinců i v řádu let,“ konstatuje Feit, že v těchto případech symptomy zhoršujícího se stavu stromů odhalí jen skutečný odborník. 

Také pro městskou zeleň je první pomocí dostatečná zálivka. „Podle velikosti stromu minimálně 50 až 200 litrů vody jednou týdně. Pomůže také zlepšení vsakovací schopnosti půdy v okolí stromu, tedy jemné a opatrné nakypření půdy v okolí stromu a mulčování povrchu,“ radí Ondřej Feit, který dal s kolegy z odborné Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu dohromady celý soubor doporučení, jak je potřeba o dřeviny ve městech (pod názvem Výzva SZKT samosprávám měst a obcí „Pomozme stromům“).

Stromy ve městech totiž plní celou řadu funkcí a schopnost ochlazovat své okolí je jednou z nejdůležitějších. „Jejich schopnost ochlazovat své okolí je založena na jednoduchém procesu transpirace rostlin, tedy na výparu vody z rostlin. Je nutné zdůraznit, že to platí jen pro stromy dobře zásobené vodou,“ vysvětluje Feit, který si konkrétní příklad vypůjčil z publikace Jana Pokorného „Co dokáže strom“ na stránkách obecně prospěšné společnosti ENKI.

Běžný strom o průměru koruny 5 m, plošném průmětu koruny cca 20 m² a objemu koruny cca 100 m³ při dobrém zásobení vodou vypaří denně cca 100 litrů vody. Tím své okolí ochladí. 

Na výpar 100 litrů vody se spotřebuje přibližně 70 kWh (250 MJ) sluneční energie, strom tedy ochladí své okolí o 70 kWh. V průměru je tedy schopen chladit deset hodin výkonem 7 kW a ve srovnání s výkonnými klimatizačními zařízeními (výkon cca 2 kW) v hotelích je mnohem výkonnější. 

A je zde ještě jeden podstatný rozdíl: klimatizace ohřívají své bezprostřední okolí stejným výkonem, jakým v domě chladí. U stromu se naopak teplo uvolňuje na chladných místech, a to formou kondenzace a tvorby rosy. Vodní pára uvolněná ze stromu tak ohřívá místa chladná, na nichž se sráží. 

Zpevněných ploch ve městech přibývá, ač mohou předstírat vegetační prvek.

Samozřejmě čím větší je strom a plocha jeho koruny, tím je proces chlazení účinnější. Na to by měla města myslet, když pro výsadbu vybírají módní malokorunné kultivary, které podle Feita tuto funkci plní jen omezeně.

Se suchem ve městě i na zahradách úzce souvisí i sečení travních porostů. „V horkém a suchém počasí nesmějí být porosty sečeny nízko, pak dochází k jejich přehřívání a zasychání, vysychání půdy a zhoršování mikroklimatu. Jedná se o velmi zažitý stereotyp, pro mnoho občanů je udržovanou plochou jen nízce sečený pažit,“ upozorňuje Feit, že povrch velmi nízce sečených trávníků má v suchém a horkém počasí teplotu povrchu téměř srovnatelnou s teplotou povrchu zpevněných ploch. 

Jak strom zvládne sucho, záleží na konkrétním druhu i stanovišti

Podle botanika Tomáše Vencálka hrají v extrémních podmínkách velkou roli dispozice konkrétního druhu, často i populace nebo dokonce jedince. Současně stačí drobný rozdíl na úrovni lokality a druh, který o sto metrů dál trpí suchem, je na příznivějším stanovišti v daleko lepší kondici.

„Svou vinu na tom nese i člověk, který sází některé druhy tam, kde by se nikdy neujaly přirozeně. To samozřejmě může fungovat po desetiletí či dokonce staletí. A pak přijde třeba jen dekáda - která podobně jako teď - ´naloží´ rostlinám na bedra takové extrémy, že to na nevhodných lokalitách jen těžce přežívají,“ popisuje botanik složitost celé záležitosti.

Například stromy vsazené do truhlíků nemají šanci extrémní podmínky přežít, dokazuje nejen tři roky stará zkušenost z Prahy 5:

17. srpna 2015

„Problémem prostě je, že se snažíme přírodu neustále přeprat, třeba i za pomoci technologií. Ale pokud technologie s dlouhodobého pohledu selžou, jsme opět na začátku a je třeba znovu začít uvažovat na té nejzákladnější úrovni. Tedy že podstatný je konkrétní druh, lokalita a zkušenost.“ 

Což platí nejen pro veřejnou zeleň, ale i pro každý stromek či keř, který si vyberete na svou zahrádku. Nepodceňujte už jejich výběr, zajeďte si pro ně do specializovaných zahradnictví či školek a nechte si od zkušených odborníků poradit, zda je ta která dřevina vhodná pro konkrétní nadmořskou výšku a vybrané stanoviště. Zvýšíte tím šanci, že vám opravdu pěkně poroste.

  • Nejčtenější

Jsou nebezpeční či přešlechtění. Evropa zakazuje chov oblíbených psích plemen

25. dubna 2024

Premium Máte doma jezevčíka? Francouzského buldočka? A co třeba pitbulla, rotvajlera nebo nějakého velkého...

Byla dřív jídla v restauracích poctivější? Jak se v minulosti stravovalo

26. dubna 2024

Pivo nebo dršťková polévka za dvě koruny, guláš za šest. K tomu talíře a ubrusy s logem RaJ....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mráz popálil většinu zahrad. Dřeviny obrazí, uklidňuje přírodní zahradník

26. dubna 2024  8:46

Leckde byly plně rozkvetlé ovocné stromy i keře, případně už dokonce měly malé plůdky. Příroda je...

Slovo „utratit“ bychom neměli vůbec vyslovit, říká otec českých veterinářů

24. dubna 2024

Premium Úroveň péče o nemocná zvířata se rychle blíží běžné „lidské“ medicíně a není zrovna levná. Majitelé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dvě gorilí mimina v Zoo Praha jsou úžasná. Mobi se vozí, to menší půjčuje

25. dubna 2024

Dvojnásobná radost z narození zdravých mláďat goril nížinných panuje v Rezervaci Dja Zoo Praha už...

Zrádná krása. Toxiny chrání rostliny před sežráním, člověka mohou zabít

27. dubna 2024

Premium Toxiny v rostlinách je chrání před živočichy, kteří by je chtěli sníst. A ublížit mohou i lidem....

Mráz popálil většinu zahrad. Dřeviny obrazí, uklidňuje přírodní zahradník

26. dubna 2024  8:46

Leckde byly plně rozkvetlé ovocné stromy i keře, případně už dokonce měly malé plůdky. Příroda je...

Byla dřív jídla v restauracích poctivější? Jak se v minulosti stravovalo

26. dubna 2024

Pivo nebo dršťková polévka za dvě koruny, guláš za šest. K tomu talíře a ubrusy s logem RaJ....

Jsou nebezpeční či přešlechtění. Evropa zakazuje chov oblíbených psích plemen

25. dubna 2024

Premium Máte doma jezevčíka? Francouzského buldočka? A co třeba pitbulla, rotvajlera nebo nějakého velkého...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Za vytlačení z linky do Brna musí Student Agency zaplatit náhradu 21 milionů

Společnost Student Agency provozující autobusy a vlaky pod označením RegioJet musí zaplatit bývalému konkurentovi 21...