„Bylo to večer za Malešickou spalovnou směr Štěrboholy. Té oblasti se říká Slatiny, je tam kousek rybník,“ popisuje čtenář. „Auta zastavovala, lidi fotili, velká akce. Nebe se zatáhlo a nebylo slyšet vlastního slova. Trvalo to asi hodinu,“ doplnil.
Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické v tom nevidí nic neobvyklého. „Já jsem to osobně sice neviděl, ale toto je obvyklé chování špačků. V oblasti Slatiny máme hlášeno asi 200 tisíc jedinců, takže když se slétnou na přenocování, může to vytvořit takový efekt,“ říká.
Takové pozorování je možné zaznamenat na podzim, kdy se špačci stěhují na jih. V takových hejnech se najdou nejen jedinci z Česka, ale podle odborníka zřejmě i z Polska.
„Na rozdíl od vlaštovek, které putují až do subtropických oblastí, špačci se stěhují jen do oblasti Středomoří,“ vysvětluje. A ta „hustá“ hejna vysvětluje tím, že se tím ptáci brání proti predátorům.
„Ono se to nezdá, ale i v oblasti Prahy žije spousta dravců, jako jsou sokoli nebo krahujci. A špačci v hejnu se proti nim chrání lépe, než když letí sami. Samozřejmě nejlépe ti, kteří jsou uvnitř toho hejna,“ osvětluje chování ptáků.
Tento jev z Prahy není ovšem nic neobvyklého. Migrující špačky lze někdy spatřit i v zimě na Moravě, pozorováni byli i v Amsterodamu nebo v Británii. Před pěti lety svět oblétlo video, kdy statisícové hejno špačků udivilo Izrael. Početná hejna vypadají jako samostatná živá bytost, která mění za letu tvar.
Což je jev, který byl donedávna vědcům utajen. Až v roce 2011 poprvé mezioborový tým italských vědců složený jak z biologů, tak i z matematiků, expertů na počítačové modelování i kybernetiku popsal v čem záhada spočívá (studii o chování špačků najdete zde).
Chování špačků podle této práce vůbec není magické, ale „magnetické“. Vědci využili toho, že nad Římem jsou pravidelně k vidění obří hejna špačka obecného, takže je mohli detailně studovat.
Dospěli k tomu, že ptáky vlastně drtivá většina hejna vůbec nezajímá – své pohyby přizpůsobují jen tomu, jak se chová sedm vedlejších zvířat v hejnu. Díky tomu vzniká velmi funkční samoorganizovaná struktura, jejíž chování je důsledkem aktivity jejích jednotlivých částí. I jediný pták tak může mít dopad na zbytek: změna jeho chování nebo manévr se hejnem šíří podobně jako magnetická vlna, jak popsal web České televize.
V důsledku to znamená, že hejno ptáků může v letu měnit tvar, což vytváří čarokrásné obrazce, ale přitom pořád tvoří sevřenou formaci. Díky ní je hejno pořád chráněné vůči predátorům, kteří vždy loví spíš osamocené nebo oslabené kusy.
