Plochy, kde letos u Milovic rozkvetly kopretiny a šalvěje, jsou opět o něco rozsáhlejší než v předchozích letech. Nejviditelnější je v místech původní čtyřicetihektarové pastviny v sousedství Milovic. Divocí koně tady pomáhají se zvětšováním rozkvetlých ploch hned několika způsoby.
„Především spásají různé druhy trav, včetně agresivní třtiny křovištní, i rozpínavého ovsíku vyvýšeného. Tím uvolňují prostor pro kvetoucí byliny, které by se jinak v husté trávě neprosadily,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Svými kopyty divocí koně rozbíjí husté drny, takže vznikají místa, kde se mohou uchytit semena květin. Další drobné plochy, které postupně osidlují kvetoucí byliny, vznikají například na okrajích stezek vyšlapaných velkými kopytníky nebo na prachových koupalištích, která přestali využívat.
Pastva tak dlouhodobě vede ke zvyšování květnatosti, letos se navíc zvýšily počty některých druhů rostlin, které zde v předchozím roce rostly jen ojediněle. Jednou z nich je pipla osmahlá (Nonea pulla), výrazná bylina s krásným jménem vázaná na suché trávníky, které velcí kopytníci v Milovicích obnovují. V ploše pastviny rostly asi čtyři rostliny na dvou místech, dnes už lze na obou najít menší porost.
Užanka lékařská
Máčka ladní, tzv. stepní běžec
„Jsou to noví jedinci, kteří úspěšně osidlují okolí matečných rostlin. To nám speciálně u piply dělá radost, neboť je to jedna ze vzácnějších rostlin, u nichž jsme v pozitivní vliv pastvy doufali. Že se nové piply objevily až čtvrtý rok pastvy, ukazuje, že některé druhy bylin potřebují čas, než využijí novou příležitost. Pipla je trvalka, takže na znovuosídlení pastviny si těch několik posledních rostlin dokázalo počkat,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Další bylina, které dělá dobře pohyb a pastva velkých kopytníků, je léčivka užanka lékařská (Cynoglossum officinale). Semena této dvouletky jsou vybavena háčky díky kterým se zachytí v srsti zvířat, a ta je roznesou do okolí. První rok je užanka trsem listů, druhý bohatě kvete purpurovými květy.
Díky koním 59 druhů motýlů na milovické pastvině    |
„Užanka produkuje velké množství kvalitního nektaru. Takřka kolem každé užanky může všímavý návštěvník rezervace pozorovat motýly a jiný hmyz, kterému je nektar potravou, proto jde o bylinu ekologicky významnou a jsme za její bohatý růst rádi,“ doplňuje Jirků.
Bohatý rok čeká na milovických pastvinách i mnohé rostliny, pro které sezóna teprve začíná a kvést budou až na vrcholu léta. Četné mladé rostliny už teď naznačují, že se šíří.
Jako například krásná máčka ladní (Eryngium campestre). „Vypadá sice jako bodlák, doslova jako oživlá trnová koruna, ale ve skutečnosti jde o mrkev,“ vysvětluje Miloslav Jirků. A dodává, že je plná nektaru, takže je významnou medonosnou bylinou, protože ji velmi rády navštěvují včely.
Máčka je jedním z mála takzvaných stepních běžců, kteří u nás rostou. „Po dozrání semen se celá rostlina odlomí, nechá se kutálet větrem a trousí při tom svá semena. Není tedy divu, že se šíří na místa, která jsou již třetí čtvrtý rok na podzim spasena,“ popisuje Miloslav Jirků. U máčky proto platí, podobně jako u piply a užanky, že v místech, kde bylo v předchozích letech jen několik rostlin, či jen jednotlivci, vytvářejí se letos porosty.
Podívejte se, jak pastviny v bývalém vojenském prostoru Milovice vypadaly, když na ně byli divocí koně z Anglie na jaře roku 2015 poprvé vypuštěni:
21. března 2015 |
Ochranářská organizace Česká krajina spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Na péči o divoké koně, zubry a pratury přispívá také veřejnost. |
