„Doufám, že se brzy zabydlí v novém domově a jednoho dne budou mít třeba i mladé,“ řekl čínský prezident Si před pavilonem zoo, do něhož se vstupuje tradiční čínskou bránou. Samička Meng-meng a její partner Tiao-čching se mohou podle čínského prezidenta stát velvyslanci společného přátelství.
Za dva sympatické diplomaty označila pandy ve věku tří a sedmi let také německá kancléřka. „Berlíňané mají zcela zvláštní vztah k medvědům a velké srdce pro ně,“ poznamenala s tím, že německá metropole má medvěda i ve znaku. Krátce poté spolu s čínským prezidentem nový pavilon otevřela, a svět tak mohl spatřit obě zdánlivě spokojená zvířata, jak nepřetržitě požírají bambus.
Zhruba osmaosmdesátikilová samička Meng-meng a její asi stodvanáctikilový partner Tiao-čching do Berlína přiletěli 24. června a od té doby se aklimatizovali v zoologické zahradě v západní části německé metropole. Ta je na pandy zvyklá, už v letech 1980 až 2012 zde žil samec Pao-pao, který se dožil 34 let, a byl tak považován za nejstarší v zajetí žijící pandu.
Na rozdíl od tohoto samce bude nový párek žít ve zcela novém pavilonu za zhruba deset milionů eur (261 milionů korun). Právě jeho výstavbu kritizovali němečtí ochránci zvířat, podle nichž by se peníze daly využít lépe, třeba na přestavbu některých stávajících pavilonů, které jsou podle nich pro zvířata nedostačující.
Dalších asi 900 000 eur ročně (23,5 milionu korun) bude berlínská zoo za pandy platit Číně, v jejímž majetku zůstávají. Německá metropole je má pouze zapůjčené, zatím na 15 let. I případná pandí mláďata budou patřit Pekingu.
Pandí diplomacie funguje už stovky let
Ve volné přírodě v současnosti žije zhruba 1800 jedinců pandy velké. Mezinárodní svaz na ochranu přírody loni pandu přeřadil z kategorie ohrožených druhů na seznam druhů zranitelných, tedy o kategorii níže.
Medvědovitá šelma je jedním ze symbolů komunistické země a její zapůjčení Peking vždy pečlivě zvažuje. Nikdy je nedaruje ani neprodává, jen půjčuje za předem stanovených přísných podmínek. Své o tom ví i Praha, která se na pandí zápůjčku již delší dobu připravuje. Podobu nové expozice, kterou pro ně připravila, představila v červnu.
Čína využívá tyto medvědovité šelmy v rámci diplomacie. Zvířata se tak dostanou do zoo jen v těch zemích, které mají s Čínou dobré vztahy. Před časem čínský prezident slíbil pandu například Finsku. V Evropě se těmito šelmami mohou pochlubit v současnosti například zahrady ve Vídni, Madridu, Edinburghu či francouzském Saint-Aignan.
Termín „pandí diplomacie“ se sice ustálil v minulém století, ale první zmínky o ní jsou už v sedmém století, to Čína darovala dvě pandy Japonsku. I v dobách studené války byli černobílí medvídci součástí politiky, dostaly je Spojené státy, Japonsko nebo Británie. Německo je další zemí, které Čína kývla.
