Hlaváč černoústý se rychle šíří Evropou. Žije u dna a pohybuje se jakoby přískoky, nikoliv klasickým plaváním. Měří jen kolem deseti centimetrů, ale rybářům přidělává vrásky na čele.
Při květnovém kontrolním odlovu pod zdymadly v Ústí nad Labem - Střekově napočítali pracovníci Fakulty rybářství Jihočeské univerzity, kteří se výskytem hlaváče v Čechách zabývají, 944 jedinců.
„Všechny nás to ohromné množství překvapilo. Loni se při podobném měření vylovilo přibližně 300 kusů,“ říká k výsledku odlovu Josef Černý z Českého rybářského svazu, pod který tento úsek Labe spadá.
Chráněné vranky obecné, což je ryba, která je hlaváčovi na první pohled velmi podobná, se na tomtéž úseku ve stejnou dobu vylovily pouze tři kusy. I počty ostatních druhů se pohybovaly maximálně v desítkách kusů.
Populaci hlaváče černoústého se na daném profilu mimořádně daří a zaznamenává silný populační boom.
„To se bohužel odráží v populacích ostatních druhů ryb, jako je parma obecná, vranka obecná či úhoř říční, jež silně poklesly. Některé oproti minulým letům prakticky zmizely,“ říká vedoucí laboratoře aplikované hydrobiologie Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Bořek Drozd.
Jikry nejspíš připluly na trupech lodí
První doložený výskyt hlaváče na českém úseku Labe byl v roce 2015. Předpokládá se, že na jeho rozšíření z Německa do Čech se podílela lodní doprava. Ryby pravděpodobně přilepily jikry na trupy lodí nebo byly převezené například se štěrkem.
V současnosti nikdo neví, jak se bude situace s hlaváčem dál vyvíjet. „Doufáme, že si s ním příroda poradí stejně jako se sumečkem americkým, který také okupoval několik desítek let řeku. O povodních v roce 2002 ale vymizel,“ podotýká Černý.
Jiná možnost, jak zabránit šíření ryby v řece, zřejmě není. „Teď je nejdůležitější zamezit invazi hlaváče do přítoků v okolí Labe a do rybníků, to by mohla být katastrofa,“ upozorňuje Černý.
Hlaváče nesmějí rybáři používat jako nástrahu pro lov jiných ryb a při jeho chycení na udici ho nesmějí vracet zpátky do vody.
