Jeden ze zakladatelů firmy Henry Hu si všímal práce baristy při obsluhování hostů čekajících na svůj kelímek kávy. Došel k závěru, že tuto činnost by daleko lépe a rychleji obstarat robot. Proto se rozhodl vybudovat plně automatizovanou kavárnu. Podle jeho názoru je to cesta ke zlepšení služeb i zvýšení marží.
Pro svůj plán si vybral průmyslové robotické rameno Mitsubishi a kávu z lokálních pražíren, se kterými Cafe X navázala spolupráci. Při uskutečňování svého záměru měl Henry Hu na paměti, že by měl spojit zájem o výběrovou kávu a nadšení lidí pro robotizaci v gastronomii.
Podle Hu si robotická ruka neklade za cíl nahradit práci skutečného baristy, který má opodstatnění v kavárnách, kde chtějí lidé v klidu posedět. Ale lidský činitel je zároveň brzdou v situacích, kdy si lidé rychle třeba cestou do práce chtějí „vyzvednout“ svou kávu a jít.
Kavárna v San Francisku by měla být jen první zkušební vlaštovkou. Cafe X by chtělo v této oblasti vybudovat síť robotických samoobslužních kiosků, za kelímek kávy (něco přes dva decilitry) by se mělo platit 2,25 dolaru (asi 60 korun) místo ceny běžné v oblasti, což je zhruba 4–5 dolarů (asi 100–127 Kč).
