O chlebu jsme psali už mnohokrát, například zde je článek, kde najdete detailní postup. V tomto článku jsme zase popsali, jak na kváskový chléb. Jenže nejlepší je si to probrat znovu bod po bodu. Shrnuli jsme to podstatné, co člověka může při pečení potkat.
Raději hydratované těsto
Na dobrý chléb je třeba dosáhnout vlahého těsta. Sice se s ním hůře pracuje, ale je nadýchané a to chlebu svědčí. Nejsnazší je vykašlat se na přesné vážení, ale zvolit jednoduchou hrníčkovou metodu. V našich končinách jsme většinou zvyklí na pšeničnožitný chléb, takže do mísy nasypte dva hrníčky pšeničné a hrníček žitné mouky.
K tomu jeden a půl hrnku vlažné vody a máte poměr tak akorát. Rozdrobte zhruba třetinu kostky (42 g) droždí, přidejte lžičku soli, lžičku kmínu a to je vše.
Místo čerstvého lze použít půl sáčku sušeného droždí, ale už jsem se setkal i s tím, že velmi špatně reagovalo, takže pro spolehlivé výsledky raději používám čerstvé. Možná by právě v tom mohla být příčina neúspěchů čtenářky.
Teď záleží na tom, zda máte v čem těsto umíchat. Buď máte sílu na práci s vařečkou, nebo robota. Anebo můžete použít americký postup bez hnětení, který popsal pan Cuketka v tomto článku. V podstatě pak stačí jen rukou ingredience zhruba promíchat, zakrýt mísu potravinářskou fólií a nechat zrát 12–18 hodin.
Až budou bubliny
Ale v robotovi to můžete udělat hned. Nepokoušejte se těsto vyklopit, nechte jej v míse, ve které jste míchali, a opět zakryjte potravinářskou fólií. V pokojové teplotě nechte těsto kynout až do doby, než se udělají na povrchu bubliny. To může trvat podle podmínek hodinu a půl, ale klidně i více, zvlášť když zvyšujete podíl žitné mouky.
Teď už je těsto vykynuté.
Struktura těsta, které se snažíte vyklopit po vykynutí na pracovní desku.
Teď teprve bude čas těsto vyklopit na pracovní desku a v tomto bodě se scházíme s receptem na nehnětené těsto. Je podstatné, abyste si opravdu hodně poprášili desku, protože těsto je hodně řídké a ďábelsky se lepí.
Je vhodné pořídit si za pár korun plochou cukrářskou stěrku, která je v těchto fázích ideálním pomocníkem. Díky ní můžete těsto několikrát přeložit a pak už si pomůžete pomoučenýma rukama. Dlaněmi zhruba vytvarujte bochník, poprašte moukou, přikryjte utěrkou a nechejte odpočívat. Alespoň hodinu, pan Cuketka dává dvě. V této fázi se tvoří vnitřní struktura střídky. Čím déle těsto leží, tím větší bubliny, ale zároveň se s ním hůře manipuluje, těsto je jako „živé stříbro“.
Zkuste hrnec, tam chleba zaručeně vyběhne
Toto je asi nejlepší „vynález“ v oblasti domácího pečení. Pokud budete péct v hrnci, odpadne vám většina starostí s přípravou. Nemusíte shánět ošatku, nebudete se muset zabývat zastříkáváním trouby před pečením.
Jenom najděte starý hrnec s poklicí odpovídající rozměru bochníku. Klidně i starý smaltovaný po babičce, ale kdo má litinový, tím lépe. Hrnec necháte rozpálit i s troubou na 230 °C zhruba čtvrt hodinky před koncem zrání těsta. Pak ho vytáhnete z trouby (pozor na popálení), přemístíte do něj těsto, přikryjete poklicí a vrátíte do trouby.
My jsme vyzkoušeli fintu s pečicím papírem.
I s papírem přemístíte těsto do rozpáleného hrnce.
Problém bývá pouze v tom, jak si poradit s řídkým těstem, které nelze jen tak snadno chytit do ruky a slovo přemístit v minulém odstavci se může stát noční můrou. My jsme „opsali“ od některých pekařů na sociálních sítí fígl, kdy těsto nechávají zrát přímo na pečicím papíru a pak ho i s ním přemístili do hrnce. Jednak se do něj daleko snadněji trefíte a jednak se výrazně snižuje riziko popálení.
Po půlhodině z hrnce sundáte pokličku a dopékáte. Tady si sami můžete zregulovat, jak vypečenou chcete kůrku. Většinou stačí kolem dvaceti minut, záleží na tom, jak vám peče trouba.
O hrnec se nemusíte bát, ani když budete pracovat bez pečicího papíru. Jak je hrnec rozpálený, těsto od něj odskočí a nevzniknou žádné přípalky.
