I kdyby nebyly Vánoce, losi by jehličnany tak jako tak občas dostávali, i když je hlavní složkou jejich zimního jídelníčku především seno. A sem tam čerstvé větve listnáčů s pupeny. „Tyto severské druhy si totiž i ve volné přírodě běžně uštípnou větvičku jehličnanů a pochutnají si na ní, což je prokázáno i podle rozborů jejich trusu,“ říká kurátorka kopytníků Bára Dobiášová.
Od prosince přidávají nechtěné vánoční stromky ke krmení také bizonům, zubrům či jelenům bělohubým, prostě severským druhům, které mají i ve volné přírodě možnost zařadit si jehličnany alespoň občas na svůj jídelníček.
Jedle a borovice přitom mají nejraději, protože na rozdíl od smrků jsou jejich jehlice přece jen měkčí. Smrčky proto dostávají hlavně ty druhy kopytníků, které je sice moc nežerou, ale vyhrají si s nimi. A jsou proto pro ně vítaným zpestřením dne.
Tedy například velbloudi nebo tropické druhy jelenů jako je jelen lyrorohý či sambar ostrovní. „Pro ně jsou momentálně vánoční stromky ideální příležitostí k vybití energie, protože jim právě nastává říje,“ konstatuje jejich kurátorka.
Pro slony jsou větve základ jídelníčku. Ale i jehličnany se přejí
Pokud jde o slony, ti dostávají větve jako základ svého jídelníčku. „Rozdíl je momentálně jen v tom, že to nejsou větve listnáčů, které dostávají normálně, ale jehličnanů,“ vysvětluje kurátor slonů Pavel Brandl.
Když slonům přinesou vánoční stromečky poprvé, což bývá už v prosinci, tak je samozřejmě zajímají nejvíc, protože je to něco jiného. „Teď už je dostávají druhý týden, takže začínají být vybíraví. Borovicí a smrkem už je teď neoslníte, ještě tak jedle se jim zatím nepřejedla, protože těch je nejméně,“ usmívá se kurátor s tím, že ani svíčková se nedá jíst každý den.
Na slůně ožírající vánoční stromek ovšem při návštěvě zoo nenarazíte, zkrmování jehličnanů se v podstatě týká jen dospělých slonů. „Rudík větvičky ještě neožírá, tomu je mámino mléko vším. A Max si s nimi zatím také jen hraje,“ popisuje postoj svých nejmladších sloních svěřenců Pavel Brandl.
V každém případě je pražská zoo zhruba za tisícovku živých vánočních stromků velmi ráda už proto, že právě u zvířat najdou smysluplné využití. Na krmení i na řádění kopytníkům v Troji vydrží až do konce ledna.
