Pokud si hodláte pořídit dům se zahradou a někdo z vaší rodiny trpí projevy alergií na pyl, plody, či vůni některých rostlin, můžeme tomu účinně předejít. Abychom lidem, kteří trpí projevy alergie na některé druhy rostlin, co nejvíce zpříjemnili pobyt v domácím prostředí zahrady, jsme schopni výsadbu na zahradě vyřešit tak, aby jednak mírnila projevy takové alergie a zároveň plnila svoji okrasnou a užitnou funkci.
Výhodou je, když zahradu zakládáme nově a celou koncepci si tak, s přihlédnutím ke všem rizikovým faktorům, můžeme dopředu promyslet. Ale ani v případě, kdy potřebujeme přizpůsobit novým podmínkám zahradu stávající, není nutné radikálně měnit na zahradě všechno, co jsme tam doposud vypěstovali.
Je však nutné přesně určit, co nemocné osobě škodí nejvíc a na to zaměřit svoji pozornost. Zároveň je třeba vědět, že všechna opatření, která na zahradě učiníme budou pouze lokálního charakteru a alergenní projevy u dané osoby jimi můžeme pouze výrazně zmírnit, nikoli však vyléčit.
Proti poletujícímu pylu
Mezi nejčastější a nejrozšířenější projevy alergií, se kterými se při realizacích zahrad setkávám, patří negativní působení vzduchem poletujícího pylu a chmýřitých přívěsků některých rostlin na dýchací ústrojí člověka. Výjimečně se u některých lidí projevuje také alergie na výraznější vůni květů nejrůznějších rostlin.
Mezi nejrizikovější alergeny v rostlinné říši obecně patří kvetoucí traviny, obiloviny, rumištní bylinná vegetace a seno. Z botanického hlediska je pravidlem, že pro alergiky znamenají větší riziko rostliny takzvané větrosnubné než hmyzosnubné. Výjimku tvoří jehličnaté stromy a keře, které jsou větrosnubné, ale způsobují alergie velice zřídka.
Někdy je také nutné v zahradě omezit určitý druh dřevin produkujících silné alergeny jako jsou například olše, bříza, líska, habr, buk, platan, topol, samčí jedinci vrby nebo černý bez. U malého počtu lidí se projevuje citlivost také na javor jasanolistý, kaštan, ořešák, ptačí zob, pustoryl, dub, akát, lípu, jilm, borovici lesní, či tis.
Základem je minimalizovat rostlinný materiál
Základním pravidlem pro vytvoření adekvátního a přesto příjemného prostředí pro člověka s projevy alergií na rostliny je, že zahradu pojednáme co nejjednodušeji, cestou minimalizace výběru rostlinného materiálu. Základ celé zahradní kompozice by měly tvořit trávníkové plochy, které musíme pravidelně udržovat, aby nedošlo k vykvetení trav. Uvažovat můžeme o vysazení živých plotů. Vhodnými rostlinami jsou tis (Taxus), habr (Carpinus), ptačí zob (Ligustrum), střemcha (Prunus), zerav (Thuja), smrk (Picea) a zimostráz (Buxus), které (pokud je pravidelně stříháme a udržujeme) nevykvetou a mohou na zahradě vytvořit zajímavé okrasné prvky.
Další skupinu příznivých rostlin tvoří jehličnaté stromy a keře, především různé druhy smrků, horská borovice (Pinus mugo), kleč, kosodřevina nebo jalovec (Juniperus).
Vhodné jsou i některé listnaté keře, jimž by ale měly být vždy ostříhány větve s poupaty ještě před vykvetením. Také kapradiny zpravidla nezpůsobují alergické reakce.
Z kvetoucích rostlin doporučuji především takové, které nešíří vůni a mají jednoduché květy s minimální produkcí pylu, například keřovité růže, či jednoduše kvetoucí zahradní pivoňky. Vhodné jsou rovněž hortenzie se sterilními květy. Za zmínku stojí také popínavé révy, které málo kvetou, jsou téměř bez pylu a přitom dokážou na zahradě vykouzlit krásná přírodní zákoutí.
