Je nutné však koukat i pod nohy, protože mnozí okřídlení krasavci usedají i na zem. Projdete-li skleník a vystoupáte na jeho terasu, narazíte na líhniště. "Jsou to vlastně vitríny se stálou vlhkostí, kde jsou motýlí kukly nalepené na tyčky speciálním lepidlem," vysvětluje kurátorka výstavy Eva Smržová.
Trojská motýlí fotogalerie |
Když se motýli vylíhnou, což většinou bývá po ránu, ještě celé hodiny zůstávají na tyčkách ve vitríně viset. A je úchvatné je pozorovat. "Čekají, až se jim napnou a ztvrdnou křídla, což se stane, až když do nich doslova ´napumpují´ dostatek lymfy," vysvětluje kurátorka. Proto také občas lze v líhništi zahlédnout, jak z visícího motýla lymfa ukápne na kokosovou drť, která pomáhá udržovat správnou vlhkost.
Jak dlouho si ten který motýl poletování po obřím trojském skleníku užije, záleží nejen na druhu. "Například martináči, což jsou noční motýli, žijí velmi krátce. Umírají tak do týdne, protože nemají vyvinuté zažívací ústrojí. Jiné druhy mohou žít i několik týdnů, pokud jim to tedy chování návštěvníků dovolí," říká kurátorka.
Z líhniště motýli vylétají do jámy lvové...
Teprve se správně vytvrzenými křídly jsou tato křehká stvoření schopna létat a mohou být vypuštěna z líhniště do volného prostoru skleníku. Tam na ně ale občas čekají jiná úskalí. Ne každý návštěvník respektuje, že motýli jsou velmi zranitelní a někdy i pouhý dotyk uspíší jejich smrt.
"Motýli mají velice křehká křídla pokrytá jemnými šupinkami, které jim pomáhají v letu. Pokud se berou do ruky, mohou se setřít. Jindy se ulomí i kus křídla. To všechno pak motýlům výrazně zkracuje život," vysvětluje trpělivě Eva Smržová, která by za motýly dýchala. Jindy stačí, když jsou barevní krasavci na krmítkách s nektarem vyrušováni natolik, že se nemohou ani ´najíst´. A pokud hladovějí, také zemřou dříve, než by museli.
Vlevo Siproeta stelenes hodující na krmítku, uprostřed a vpravo Morpho peleides – babočka ze Střední a Jižní Ameriky - sedící na vodních rostlinách na hladině jezírka. Této se podařilo uletět, někdy se ovšem z nečekané kořisti radují ryby.
Dokonce se občas stávají obětí ryb v jezírku; pokud usednou na rostliny plazící se po vodní hladině, netušíc, že přesně na tento okamžik některé žravé rybí druhy čekají. Na druhou stranu ale ve Fatě Morganě právě kvete tolik zajímavých rostlin, dokonce i unikátních vzácných lián, že si tu bezpochyby i motýli přijdou na své.
Obdivovat můžete na šedesát motýlích druhů z celého světa
Kukly přicestovaly do Troji z Anglie, z motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou, pocházejí ale z celého světa. "Nikdy přesně nevíme, jaké druhy to budou. Jedná se o živé organismy, záleží na dodavateli, jaké se mu podaří sehnat. Takže jejich určování podle kukel pro nás bývá zajímavým oříškem," vysvětluje Smržová. Sama je botanička, ale v rodině má hned několik entomologů, takže si s nelehkým úkolem dokáže poradit. S lepením kukel na tyčky, na kterých se usadí do líhniště, pak v pražské botanické zahradě pomáhá, kdo má ruce.
Parthenos sylvia violacea
Kallima paralekta
Graphium agamemnon
Letos dorazilo na šedesát druhů z tropů a subtropů celého světa. "Máme tu motýly ze Střední a Jižní Ameriky, Afriky, Asie i Austrálie," vypočítává Eva Smržová. Možnost vidět tolik druhů pohromadě je tedy sama o sobě unikátní.
Návštěvu výstavy si můžete naplánovat až do 10. května. V pondělí bývá zavřeno, když jde ale o státní svátek jako Velikonoční pondělí, jsou tu návštěvníkům dveře otevřené. Jinak je v dubnu otevřeno od devíti do šesti hodin, v květnu ještě o hodinu déle. A pokud trefíte slunný den, jsou motýli samozřejmě aktivnější a víc si jejich poletování užijete. Déšť není zrovna povznášející ani pro motýly.
