Jak píše Daily Mail, první speciálně geneticky upravené jorkšírské prase klame tělem. Vypadá jako obyčejné prasátko z jakéhokoliv venkovského chléva, ale je prvním z nové generace Frankenswine, tedy geneticky modifikovaných prasat, jejichž chov by měl být levnější a ekologičtější.
Jeho stvořitelé mu přezdívají Enviropig, což lze volně přeložit jako "prase pro život". Přínos vidí v tom, že hnůj těchto prasat obsahuje méně fosforu než běžné prasečí kejdy a bude tedy představovat menší riziko pro řeky, prameny a jezera. Věří, že Enviropig, na kterém pracovali více než deset let, bude prvním z geneticky modifikovaných zvířat, jehož vepřové, párky i slanina se dostanou do potravinových řetězců po celém světě.
Jorkšírskému praseti šlechtitelé upravili genofond, jinak vypadá i chutná stejně
Kritici geneticky modifikovaných potravin si ale myslí, že tato prasata jsou všechno jiné, jenom ne šetrná k životnímu prostředí. Jejich vyšlechtění podle nich povede jenom k tomu, že se zvýší počet farem, ve kterých se budou prasata chovat ještě intenzivněji než doposud.
Jak se šlechtilo "Frankenswine"
Jako všechna zvířata, i prasata potřebují krmivo s obsahem fosforu, důležitého pro silné kosti, zuby a buněčné stěny. Jsou ale krmená především obilovinami, které obsahují fosfor v takové formě, kterou nedokážou dokonale strávit. Většina farmářů proto prasatům přikrmuje enzym zvaný fytáza, který jim v tom pomáhá.
To ale není úplně ideální řešení, protože velká část enzymu odejde z těla prasete spolu s trusem. Výsledkem je na fosfor bohatý hnůj, který pokud si najde cestu k vodě, způsobí ve vodních tocích růst řas. Ty ve vodě úplně udusí veškerý život a vytvoří pro ryby a ostatní vodní živočichy doslova mrtvou zónu.
Výzkumníci tedy vzali gen zodpovědný za tvorbu fytázy z bakterie E.coli, a přidali ho do genetické výbavy prasete jorkšírského plemene. Aby zajistili, že bakteriální gen bude ve zvířeti pracovat tak, jak potřebují, zkombinovali ho před vložením do DNA uvedeného superprasete ještě s genem získaným z myši.
V prováděných testech bylo vyšlechtěné prase opravdu schopno absorbovat více fosforu z krmiva a jeho trus tedy tolik nesmrděl a obsahoval méně potenciálně toxických látek. Jeho maso se přitom zdá být totožné s kusy z tradičního jorkšírského vepřového.
Daily mail uvádí, že profesor Rich Moccia z University v Guelphu v Ontariu - jeden z týmu vědců, kteří se na šlechtění podíleli - k tomu řekl: "Tato prasata jsou téměř totožná s normálními prasaty jorkšírského plemene. Vypadají normálně, rostou normálně a chovají se normálně. Navíc jsou docela přátelská a společenská."
Zatím je schválen jen chov a testování
Počátkem letošního roku kanadská vláda schválila zvíře pro chov a testování v laboratořích. To ale neznamená, že se dostane do potravinového řetězce. Takové schválení trvá roky. Vicky Hird z Přátel Země se v této souvislosti vyjádřila, že dát tomuto praseti jméno Enviropig bylo od vědců obrovskou ironií.
"Chov prasat v intenzivních chovech nikdy nemůže být udržitelný, protože spotřebují ohromné množství sóji. Ta se pěstuje na území vykácených pralesů, což vede k tvorbě dalších skleníkových plynů," vysvětlila Hird. Navíc, pokud jde o geneticky modifikované potraviny, spotřebitelé je zatím většinou neuznávají a odmítají je akceptovat.
