Touto dobou byste měli mít všechna jablka očesaná, možná ještě dočesáváte pozdní zimní odrůdy, například Idared nebo Golden Delicious, které vám správně uskladněné vydrží celou zimu. Jablka spadaná a válející se v trávě, ale i ta, co zůstala na stromě, byste ale měli uklidit také.
V opačném případě hrozí, že stromy napadne strupovitost nebo monilióza. Nemoci by se projevily hned následujícího jara a projevovaly by se hnilobou.
Na moniliózu platí prevence
To, že jablka začnou padat ze stromů většinou znamená, že jsou přezrálá. Anebo napadená moniliózou. "Monilióza je choroba ovocných stromů vyvolaná houbami Monilia fructigena nebo Monilia laxa, které napadají hlavně květy a plody, při silném napadení také letorosty. Na květech poškozuje především rozmnožovací orgány, napadá zejména jádroviny a peckoviny. Nejčastěji se vyskytuje na slivoních, třešních, višních, meruňkách, broskvoních, jabloních i hrušních," vysvětluje Jan Kopřiva, odborník na choroby rostlin z firmy Semena Vaněk.
Důležitá je především prevence, která spočívá v hygieně zahrady. Důsledně udržujte vzdušné koruny, nepřehušťujte výsadby, neponechávejte nahnilé ovoce na stromech nebo pod stromy. Ošetření proti moniliové hnilobě plodů se provádí před sklizní, nebo pokud dojde k poškození plodů, např. kroupami nebo nabodnutím hmyzu.
"Základem ošetření ovocných stromů napadených moniliózou je zbavit je napadených částí až na zdravé dřevo. Všechny napadené části stromů je nutné spálit. Rány na stromech je potřeba ošetřit stromovým balzámem. Následně proveďte ochranný postřik. Při péči o ovocné stromy napadené moniliózou je vhodné použít Horizon 250 EN," doporučuje Jan Kopřiva.
Nahnilá mohou i na kompost
"Jablka spadaná do trávy rozhodně nenechávejte ležet na zahradě. Začnou totiž hnít, jejich rozklad naláká myši, hraboše a hniloba zapříčiní i vznik houbových chorob, jako například strupovitost nebo již zmiňovanou moniliózu," radí ovocnář Josef Zoubek.
Jabloním hrozí infekce v následujícím roce, a to od počátku rašení stromu při teplotách kolem 18 stupňů a vyšší vzdušné vlhkosti. Na jaře by vás tak překvapila opětovná hniloba.
Silně poškozené, nakažené a nahnilé plody okamžitě zlikvidujte. Pokud máte na zahrádce kompost, využijte ho a jablka do něj naházejte. Již neplatí ono zažité, že se nakažené ovoce nemá do kompostu dávat. "Díky tlení za nepřístupu vzduchu a při vyšší teplotě dojde ke zničení choroboplodných zárodků," vysvětluje Jan Kopřiva. A dodává: "Navíc kompost můžete posypat zahrádkářským vápnem a nechat ho pěkně proležet před zimou."
Důležité je také správné vrstvení a prokládání kompostu - čtěte Kompost nejen pro začátečníky. Kdo kompost nevlastní, může jablka odvézt bezplatně do sběrného dvora, zakopat nebo jinak asanovat. Likvidovat je házením do kontejnerů není příliš vhodné a pálení je v současné době zakázané.
Otlačená spotřebujte, nahnilá zlikvidujte
"Některá jablka se po pádu na zem jen trochu otlačí. Pokud jsou jinak v pořádku, můžete je ještě spotřebovat. Otlačeniny vykrojte a z jinak zdravých plodů vyrobte povidla, mošty, šťávy a kompoty," doporučuje Josef Zoubek. Jablka také můžete usušit na křížaly, které se dají jíst celou zimu.
To se netýká spadaných jablek nakažených už hnilobou - tu rozhodně nevykrajujte, jejich konzumace působí toxicky na lidský organismus. Vegetační orgány hub a bakterií jsou i ve zdánlivě zdravém pletivu, kde se ještě nestačily pomnožit.
Plody mírně poraněné, se zaschlou červivostí nebo nepatrně strupovité můžete dokonce uskladnit, ale jedině odděleně od ostatních.
Někdy se stává, že jablka na stromě zůstanou viset, scvrknou se a vysuší. Případně začnou přímo na stromě hnít. To může být způsobeno jak moniliózou, tak i nekvalitní výživou stromu. Pokud si nechcete přímo na stromě ponechat zdroj případné nákazy, měli byste i tato jablka důsledně otrhat.
