Přesto státní trenér neměl žádné zastání a vox populi ho podrážděně vyháněl. I my, novináři, jsme drželi basu s veřejným míněním.
Proti své vůli se Bílek stal nepřítelem číslo 1.
Kdosi na rýpání do jeho trenérské práce vystavil docela populární facebookovou stránku Fanklub defenzivního fotbalu. Chcete-li, můžete si dokonce objednat výrazně žluté tričko se sarkastickým vzkazem BRÁNIT! Samosebou nechybí Bílkova podobizna.
Pravda, reprezentace pod Bílkem nijak zvlášť nelákala, hleděla si především defenzivní práce, ale s odstupem času musíme zdůraznit, že úkoly si plnila. Stejně jako Bílek, jehož v úterý potkal další konec.
Předposlední Jihlava se rozhodla, že udělá závěrečný pokus, jak zachránit sezonu.
Takže?
Bílek ven!
Jak to ovlivní kariéru muže, kterého jsme jako hráče obdivovali? Bílek býval elegantní záložník, který národní tým dotáhl na mistrovství světa 1990.
Pozor, ani jako trenér není žádný nýmand, jak by se snad podle všeobecného názoru mohlo zdát. V roce 2007 získal se Spartou double, což se v samostatné lize nikomu předtím nepodařilo. Mimochodem, máte spočítáno, kolikrát Sparta triumfovala po Bílkovi? Za dalších deset let pouze dvakrát.
Jihlava byl omyl, to si můžeme říct na rovinu.
Bílek si po reprezentačním pranýřování chtěl odpočinout. Pomineme-li krátké angažmá v Tbilisi, netrénoval téměř tři roky. Když přebíral provinční a docela nezajímavý klub z Vysočiny, byl přesvědčený, že může Jihlavu probudit. Navzdory tragickému začátku, u kterého nebyl: šest zápasů, dva body.
„Myslím, že mužstvo má na střed tabulky,“ řekl Bílek po prvním tréninku.
Nikoli, nemělo a nemá.
V Jihlavě je velmi průměrný kádr, se kterým se zázraky dělat nedají. Nově to zkusí Josef Jinoch, který k trenérství zároveň připojí funkci generálního manažera.
Mužstvo už je pomalu na odpis. Sedm kol před koncem ztrácí čtyři body na záchranu a na jaře prohrálo pět ze sedmi zápasů. Přesto na hráčích i fanoušcích snadno poznáte, že Bílek není ten skutečný problém, kvůli kterému se dělá rošáda.
Podobně mluvili čeští reprezentanti, když Bílek dostal padáka.
Špatná image, kterou si trenér odnesl ze státních služeb, mu sráží kredit jen u veřejnosti. Fotbalový zasvěcenec ví.
„Trenér atmosféru v kabině odlehčil, zklidnil a uvolnil,“ chválil si jihlavský kapitán Lukáš Vaculík.
Kdybyste se zeptali, totéž byste před lety slyšeli od Petra Čecha nebo Tomáše Rosického, když je Bílek vedl v národním týmu. Odvolaného kouče si váží a respektují ho.
Jihlavská mise dopadla bledě. První vítězství až na sedmý pokus. Dohromady jen sedmnáct zápasů, tři výhry, šest remíz a osm porážek.
Fanklub defenzivního fotbalu asi bude mít pré. Zvlášť pokud Jihlava sestoupí, což se při šíleném losu (Sparta, Boleslav, Zlín, Plzeň) jeví velmi pravděpodobně.
Ale Bílek ví své: „Nic horšího než u reprezentace už mě potkat nemůže. Hlavně nefňukat.“
Na Vysočině nebudou vzpomínat ve zlém, protože... Celá zimní příprava proběhla v domácích podmínkách, takže nic moc. Šéfové slibovali Bílkovi posily, ale nikdo nepřišel. Talentovaný sparťanský obránce Nový, který měl rozehrávat všechny standardní situace, pár dní před začátkem jara zjistil, že do Jihlavy nemůže. Administrativní chyba. Hrál by už za čtvrtý klub v sezoně, což regule neumožňují.
Do toho se defenziva rozpadala kvůli zraněním a útočníci zapomněli střílet góly. Mužstvo prakticky nemělo prostor, aby si pořádně zvyklo na nový systém se třemi obránci.
Na Bílkovo jihlavské dobrodružství se brzy zapomene. Leda se občas podivíte: Proč tam vůbec lezl?
Ligu to však poznamená. Hlavně tím, že to byla už čtrnáctá trenérská rošáda v sezoně, čímž se vyrovnává historický, a smutný, rekord.
A to ještě zdaleka nejsme u konce.
