„Před rokem jsem se nemohl kvůli zraněnému kolenu hýbat a teď takový vysněný zápas, jsem hrozně šťastný,“ vyprávěl Lukáš Juliš, který o výhře 1:0 rozhodl hlavou. Pak se rozběhl k tribuně a... „Byl jsem v transu. Jen jsem běžel a mával na lidi.“
A lidé zase na něj: 14 tisíc diváků oslavovalo nečekaného hrdinu, který na hrotu zaskočil za bájného sparťanského kanonýra Davida Lafatu, jehož trápí zranění.
Podruhé v životě hrál v základní sestavě v Evropské lize, podruhé skóroval. Na podzim se prosadil na hřišti Nikósie a rovněž to nebyla všední trefa - gól dal patičkou.
On Juliš vůbec neumí dávat obyčejné branky: v předminulé sezoně v Ostravě prodloužil sérii neporazitelnosti a pomohl k titulu. Prosadil se ve šlágru proti Plzni, kde však Sparta prohrála. Když se trápila s Brnem, načal obrat.
Tím vším si získává sympatie fanoušků, což násobí i fakt, že je odchovancem klubu. Kladné body nahání také bezprostředností, která se někdy v zajetí komunikačních manuálů vytrácí.
„Byl jsem nervózní jako prase, celý den jsem se potil a byl asi čtyřikrát na záchodě,“ rozesmál všechny ve studiu České televize, kde odpovídal jako muž zápasu. Bývalý sparťanský trenér Jozef Chovanec ho tam vítal: „Pojď, ty kanonýre!“
Juliš zahrál výborně, už před gólem měl šanci hlavou. Ale brankář byl skvělý. „Už jsem se běžel radovat,“ řekl Juliš, jemuž v této sezoně stačí na gól v průměru 85 minut.
Sparta dobře ví, co se v něm ukrývá. I proto mu nedávno dala smlouvu až do roku 2020. „Byť je jeho progres nesporný, Lukáš je pořád nositelem naděje, což je dobře pro Spartu i celý český fotbal,“ říká Vítězslav Lavička, trenér reprezentace do 21 let, pod nímž Juliš ve Spartě působil. Do áčka nakoukl už v 17 letech.
JE TAM! Lukáš Juliš, útočník Sparty, se raduje z gólu v zápase s Krasnodarem.
„Tehdy jeho výkonnost nebyla taková, aby si udržel pevnější místo. Ale je to pracovitý a vnímavý kluk, který se měl od koho učit,“ zmiňuje Lavička 34letého Lafatu.
Je logické, že časem za něj Sparta bude hledat náhradu. A Juliš naznačil, že by se o něm mělo uvažovat. „Rád bych se Davidovi jednou přiblížil. Každý útočník chce, aby to na něm stálo,“ zasní se.
„Aby dosáhl výsledků jako David Lafata, musí dál pracovat. On to však dobře ví, má to v hlavě srovnané. Vidím na něm, že zůstává tím Lukášem, jakého jsem poznal,“ oceňuje Lavička. „Výkon s Krasnodarem je logickým vyústěním jeho snahy.“
Juliš vždy patřil do mládežnických reprezentací, nominace teď dostává i od Lavičky, za sparťanské béčko dal hattrick v 16 letech.
Jenže ho srážela zranění. Teď je fit a užitečný. Těží ze skvělé orientace ve vápně, slušné postavy (184 cm), umění zakončit oběma nohama i hlavou a také ze solidní rychlosti. „Může dál zajímavě růst. Jdou na něj jen pozitivní reference,“ povídá Lavička.
Ta nejzásadnější od sparťanského kouče Zdeňka Ščasného zní: „Má veškeré předpoklady, aby byl hodně zajímavým hráčem.“
Po čtvrtku o tom není pochyb.
