Důležitý moment se odehrál chvíli před poločasovou přestávkou, ve 43. minutě. Šimůnek, který předtím vystřídal zraněného spoluhráče Perthela, se na hranici vápna snažil zastavit nizozemskou hvězdu Arjena Robbena, podle opakovaných záběrů došlo k lehkému kontaktu.
Robben možná mohl souboj ustát, ale udělal to, co v takových situacích dělává: vyhodil nohy do vzduchu, roztáhl ruce a spadl na trávník. Rozhodčí neváhal a ukázal na penaltu, navíc ještě vytáhl z kapsičky červenou kartu. Šimůnek se nehádal, neprotestoval, jen se v údivu chytil za hlavu a pak s pohledem zabořeným do země zamířil do kabin.
Zato trenér Bochumi Gertjan Verbeek zuřil. „Pro mě to bylo jasné filmování,“ říkal podle serveru goal.com na pozápasové tiskové konferenci. Balon byl už pryč, Robben vyloženě hledal Honzovu nohu. Jsem Holanďan a v tuhle chvíli se za to stydím.“
Penaltu sice Thomas Müller neproměnil, ale Bayern už pak v „přesilovce“ žádné problémy nepřipustil a v pohodě nad druholigovým soupeřem vyhrál 3:0. „V deseti takový tým nemůžete porazit,“ věděl Verbeek. A vyloučení mu dál leželo v žaludku. „Byl tam kontakt, ale nebyl to faul. A rozhodně ne červená karta. Ale známe Robbena, všichni víme, že tohle dělá i v národním týmu.“
Zkušený záložník se kritice, tak jako vždy v podobných případech, bránil. „Šimůnek byl poslední hráč a byl to od něj jasný faul. Taková jsou pravidla,“ říkal nevzrušeně. Jen v jednom se s koučem Bochumi shodl: „Poté už byl zápas rozhodnutý.“
Penaltový zákrok Šimůnka po delší době připomněl českým fanouškům, kterým v poslední době trochu zmizel z očí. Přitom před devíti lety se zdálo, že z něj roste stoper pro reprezentaci: zazářil na mistrovství světa do dvaceti let, po něm stihl jeden zápas za Spartu a přestoupil do Wolfsburgu, se kterým dokonce oslavil německý titul.
Potom se jeho kariéra zasekla. Za národní tým nastoupil čtyřikrát, pokaždé v přátelském utkání, ale naposledy v listopadu 2009. To byl ještě v kádru Wolfsburgu, postupně ale přestal nastupovat a raději odešel do Kaiserslauternu. Tam ho trápilo zdraví: kvůli zraněnému přitahovači třísla na levé noze vynechal celou první sezonu, v té následující ho zase brzdily potíže s achillovkou.
Během čtyř let odehrál jen 42 utkání, před rokem a půl proto odešel do Bochumi. A také tam mu první sezonu pokazila zranění. Teď je konečně zdravý, ale návrat na hřiště pro něj šťastný nebyl.
