Před devíti dny pomohl Spartě k vítězství v lize nad Teplicemi (3:1), skóroval i v páteční přípravě za národní mužstvo proti Srbsku (4:1), gól ve Vratislavi však jen zmírnil porážku 1:3.
„Mrzí mě, že jsme to nezvládli,“ řekl třiadvacetiletý levý záložník.
V minulých měsících byl kritizován, herně se mu příliš nedařilo. Poslední období má však Krejčí slušné, daří se mu střelecky. „Snažím se pracovat pro tým a když mi to občas spadne, za to jsem samozřejmě rád.“
V Polsku se trefil náramně. V závěru půle za stavu 0:2 si zpracoval nepovedený odkop a ze sedmnácti metrů střílel přes celou bránu ke vzdálenější tyči, míč zapadl pod břevno. „Už když jsem míč přebíral, věděl jsem, že chci hned střílet.“
Krejčího paráda byla jedinou českou radostí. Když po hodině hry střídal, čtyřicet tisíc polských fanoušků mu tleskalo. Pamatovali si, jak se krátce před půlí předvedl. „Ale jsem zklamaný, chtěli vyhrát.“
Čechům nevyšel úvod zápasu, po jedenácti minutách prohrávali 0:2. „Nezačali jsme vůbec dobře. A když s tak kvalitním soupeřem prohráváte o dva góly, těžko se to otáčí,“ podotkl Krejčí.
„Ale věřil jsem. Říkal jsem si, že když snížíme, jsme zpátky ve hře. Po tom špatném začátku to nebylo úplně jednoduché se zvednout, ale dokázali jsme to. Od dvacáté minuty jsme hráli dobře, drželi míč, kombinovali, dali gól. Věřil jsme, že vyrovnáme a že to ještě otočíme.“
Ne, to už se nepovedlo. Možná i proto, že v Polsku nastoupil hodně kombinovaný tým, z poloviny složený spíš z náhradníků. „Na to v žádném případě nebudeme vymlouvat. Zápas hodně ovlivnily ty dva rychlé góly.“
