Co naplat, že Mišák odehrál možná svůj dosud nejlepší zápas v barvách ostravského klubu, když celkově tým znovu selhal.
„Trápíme se v zakončení ve finální fázi, bohužel nám to tam nepadá,“ povzdechl si Patrik Mišák. „A když se dostaneme do nějaké šance, tak z toho nejsou góly. Nedokážeme dát v zápase více než jeden gól a dneska jsme nedali žádný.“
Co je větší problém vašeho mužstva, pořád se opakující chyby v obraně, nebo bídný útok?
Obojí. Dostáváme laciné góly, snažíme se do zápasu vstoupit aktivně, ale pak je Příbram poprvé na naší polovině v nějaké šanci a hned jsme z toho dostali gól. A vždy nás ten gól položí. Dostaneme ho a přestaneme hrát, sklopíme hlavy.
A tak je vaše situace pořád kritičtější a kritičtější, že?
Je to pro nás těžké. Nemáme body, jsme pod tlakem. Bohužel štěstí nám není nakloněné. Když nedokážeme vstřelit gól, nemůžeme vyhrát.
Mluvíte o štěstí, ale nechybí mužstvu především kvalita?
Ano, určitě, těžko se k tomu ale vyjadřovat, je to jedno s druhým. Možná... Příbram hrála tak, že nakopávala balony dopředu a hrála na rychlé protiútoky. My jsme se snažili kombinovat, i když ne vždy se nám to dařilo. Je to špatné.
Když jste po zápase opouštěli hřiště, diváci nepískali, ani netleskali. Bylo ticho, jako by už všem fandům bylo jedno, jak to s Baníkem dopadne. Všiml jste si toho?
To jsem si nijak neuvědomoval. Víme, jaká je situace, že to není v pořádku, ale musíme se z toho dostat sami.
Jenže jak?
Musíme pořád makat, trénovat.
To však pořád nestačí.
Snažíme se, ale ne vždy to vychází. S Příbramí jsme si přihrávali na úrovni brankář–stoper, a když jsme přecházeli do útoku, ztráceli jsme lehké míče. Dokážeme se dostat i do nějakého tlaku, ale ten není takový, že bychom do soupeře bušili. Dostaneme gól a ten nás položí. To se nemůže stávat, my musíme hrát pořád stejně.
