Nyní však bývalý hráč FC Vysočina Jan Kliment touží psát už jinou kapitolu své kariéry. A pomoct by mu k ní měl také první gól v nejvyšší německé soutěži, který vstřelil v sobotním utkání v Hoffenheimu (2:2) - hlavou po rohu Daniela Didaviho.
„Bylo to takové, že mě spíš trefil,“ popisuje s úsměvem šťastný střelec. „Dobře jsem si naběhl, koukal jsem na obránce, který mě moc nehlídal. A Daniel mě našel přesně.“
Ve Stuttgartu za sebou máte první tři měsíce. Jak byste začátek svého angažmá v bundeslize zatím hodnotil?
Týmově nic moc, protože nemáme moc bodů. Jsme na tom podobně jako Jihlava. Ale osobně super. V sobotu jsem nastoupil, hned jsem dal gól, takže je to pozitivní.
Dosud jste sbíral starty jen v závěru, tentokrát jste šel na hřiště dřív. A po minutě se prosadil. To by mohlo být do další práce velké povzbuzení.
Jo, velká spokojenost. Gól mi pomohl. Doufám, že přibude více startů a třeba i na déle než jen na pár minut. Ale zatím jsem spokojený.
Co vám na první trefu řekl trenér?
Nic, on byl po zápase hodně naštvaný. Ale asistenti mě pochválili, tak snad v pohodě.
Už se ozval pokladník, kolik vás bude první bundesligová trefa stát?
Tak to nevím. Zatím mi nikdo nic neříkal. Ale asi tam něco bude.
A když se nepřihlásí, zkusíte to přejít?
To je jasné, sám na to upozorňovat nebudu. (směje se)
Jak jste vlastně zapadl do kabiny? Pomohl vám váš krajan Adam Hloušek?
Pomohl mi hodně. Vždycky, když byl nějaký problém, mohl jsem se na něj obrátit. Ale jinak je tým v pohodě, normální kluci jako tady. Nebyl problém zapadnout.
Čekal vás nějaký uvítací rituál? Nebo se to v Německu nenosí?
Asi nosí, ale zrovna ve Stuttgartu se nic nedělá. Ptal jsem se Adama, který říkal, že mě nic nečekalo ani nečeká. Musím říct, že jsem rád.
Kliment v NěmeckuDosavadní starty Jana Klimenta za VfB Stuttgart 1. Bundesliga 16. 8. 1. FC Köln - (doma,1:3) 9 minut 26. 9. Borussia Mönchengladbach - (doma, 1:3) 8 minut 3. 10. TSG Hoffenheim - (venku, 2:2) 27 minut / 1 gól DFB - Pokal 8. 8. Holstein Kiel - (venku, 2:1) 23 minut 3. liga 25. 8. Würzburger Kickers - (venku, 0:2) 90 minut |
A jak válčíte s němčinou? Už se ji učíte?
Jo, hned jsem dostal učitele. Němčinu mám tři hodiny týdně, takže na tom pracuji.
Učitele? Říká se, že se nejlépe cizí jazyk naučíte od žen.
No a mně dali chlapa...
Jak jste si zvykl na Stuttgart jako město? Je asi desetkrát větší než rodná Jihlava.
Víte, já jsem vždy chtěl bydlet ve velkém městě. Takže jsem rád. Je to oproti Jihlavě fakt obrovský rozdíl, stále se něco děje. Je tam spousta lidí, pořád je co dělat.
Jak tedy trávíte volný čas? Už jste se byl podívat v kině, když mezi vaše záliby patří film?
Do kina jsem ještě nevyrazil, jelikož moc neumím jazyk. Ale filmy si stahuji. A jak trávím volný čas? Máme hodně tréninků, takže často odpočívám. Ale když se něco naskytne, tak se do města jdu podívat. Třeba teď je ve Stuttgartu Oktoberfest (tradiční pivní festival), tak jsem se byl podívat na pouť.
Vraťme se k fotbalu: Stuttgart je po osmi kolech se čtyřmi body poslední. Cítíte v klubu tlak na to, abyste se zvedli?
Tlak cítit je. Už proběhlo nějaké posezení. Bavili jsme se o tom, co je potřeba změnit. Tohle je stejné jako všude.
Jaké byly vlastně předsezonní ambice Stuttgartu? Loni bojoval o záchranu, letos se chtěl asi posunout výš?
Odvíjelo se to od přípravy, kterou jsme měli dobrou. Věřili jsme, že to bude lepší, než to teď je. Určitě jsme nechtěli hrát o poslední místo. Ale je teprve začátek sezony, je před námi hodně zápasů. Takže bych to neviděl tak černě.
A jak to vnímají fanoušci? Přeci jen, Stuttgart je tradiční klub, který byl zvyklý na úspěchy.
Občas se nám už stalo, že nás fanoušci vypískali. Ale jinak jsou skvělí. Pořád chodí, podporují nás, spousta lidí jezdí i na všechny venkovní zápasy.
Útočník Jan Kliment se při srpnovém loučení s Jihlavou fotil s malými fanoušky.
V neděli jste si vyzkoušel pozici fanouška vy. Jak se vám zápas Jihlavy s Plzní líbil?
První poločas byl pro diváka nic moc. Druhý už to bylo lepší. Škoda, že to kluci neotočili, nebo neuhráli alespoň tu remízu (Vysočina podlehla 2:4).
Jak vlastně došlo k tomu, že jste přijel do Jihlavy? Vracíte se domů nějak častěji?
Jezdím sem maximálně jednou do měsíce. Když nám to vyjde tak, že máme trénink až v úterý odpoledne, tak se rád podívám domů.
Jak taková cesta vypadá?
V neděli ráno máme trénink, pak jedu domů a v úterý ráno se vracím zpátky. Jsem tady celé pondělí, takže docela v pohodě.
A prozradíte, jak dlouho vám trvá jízda?
Podle toho, jak rychle jedu. (usmívá se) Ale většinou tak pět hodin.
O autorovi| Jan Salichov, redaktor MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina
