„Pořád je tím fajn klukem, jakým byl kdysi ve Spartě. Peníze ho nezkazí,“ říká Jan Kmoch, který byl jeho prvním trenérem v profesionální kariéře.
Šestadvacetiletý útočník z Pobřeží slonoviny je hitem přestupového období v Anglii, zatím není jisté, jestli „malá“ Swansea kývne na nabídku „velkého“ Manchesteru City.
Přitom před sedmi lety ho jeden ze slavných klubů odmítl, Bony tenkrát neuspěl na testech v Liverpoolu, tak ho zkusili ve sparťanské juniorce, kterou vedl právě Kmoch. Ten později povýšil za Bonym do áčka.
„Ptal se mě manažer Lacina, jestli bych se podíval na jednoho kluka z Afriky. Když poprvé přišel na trénink, poznal jsem slušného, pokorného, inteligentního člověka. Pochází z dobré rodiny, je dobře vychovaný. Na hřišti podsaditý, stabilita, technika, výskok, dynamika,“ vzpomíná Kmoch, dnes trenér tradičního pražského klubu Motorletu, jehož áčko nastupuje v divizi.
Věděl jste hned, že z Bonyho něco bude?
Rukama mi prošla spousta fotbalistů. Když například jdu sledovat konkrétního hráče, nechci vědět, jaké má číslo, prostě mě musí zaujmout, najdu si ho sám. Jako když jsem poprvé viděl patnáctiletého Vencu Kadlece. Podobné to bylo u Bonyho. Takového hráče jsem v životě na tréninku neměl.
Jan Kmoch (vlevo) na sparťanské lavičce s Jozefem Chovancem.
Co bylo pak?
Asi po týdnu jsem šel za vedením Sparty a řekl jim, že jak to bude možné, tak ho kupte. Šlo tam o nějaké peníze, nechci mluvit o podrobnostech, ale řekl jsem, že se za něj ručím, že se pod tu částku podepíšu. Dal bych za něj ruku do ohně.
Ale než poprvé hrál za áčko ligu, uplynul téměř rok. Měl nedostatky?
Když přišel, měl drobné potíže s kotníkem. Potřeboval dohnat fyzičku. A pak, asi to bude znít blbě, ale on neuměl pořádně vystřelit. To byly takové pološajtle. Ale pracovali jsme na tom. Pamatuju si, že jsme tenkrát v béčku měli dva cizince, Bonyho a jednoho Argentince, oba velcí talenti. Ale ten druhý byl líný, nechtěl na sobě dělat. Ani nevím, kde je mu dneska konec.
Kde Bony bydlel?
Na Strahově v tréninkovém centru. Jeden pokoj, jedna postel, jedno okno, ani televize tam nebyla. Měl jen laptop, ale na internet musel dolů do restaurace, kde se stravoval. Hlídali jsme, co jí, starali se o něj. Občas mu přinesli třeba bábovku. Později jsme mu sehnali i tu malou televizi.
Jak trávil volný čas?
Po tréninku chvíli odpočíval, najedl se a šel zase trénovat. Sám. Kdykoli jsem přijel na Strahov, viděl jsem ho běhat na hřišti. Nebo jen tak seděl na lavičce, bavil se s lidmi, co tam procházeli. Spoluhráči ho občas vzali na kafe. Jinak žil jen fotbalem. Později jsem ho vídal s dalšími Afričany, asi si ho našli, což je normální. Když jsem trénoval v Emirátech, tak jsem se taky potkával s Čechy, co tam žili.
Bony Wilfriednarozen 10. prosince 1988 |
Bony později mluvil velmi dobře česky. Jak se řeč učil?
Nejdřív jsme mu napsali deseti nejdůležitějších slovíček, které potřebuje na hřišti. Pak měl učitelku, ke které docházel ráno před tréninkem. Za půl roku už jsem s ním mluvil plynně česky. Neuvěřitelné. Dokonce uměl česky i psát, samozřejmě gramaticky správně. Že se naučil řeč, to byl základ. Od začátku byl kamarádský, zapadl do party.
Kdy dostal lepší smlouvu?
Když z rezervy jdete do áčka, řeší se i smlouva. Už si mohl dovolit bydlení na Vinohradech, nejezdil metrem, ale měl malý mercedes od manažera. Když měl víc peněz, zajímala ho móda asi jako většinu fotbalistů.
Po dvou a půl letech ve sparťanském áčku šel v lednu 2011 do Arnhemu. Jak jste to bral?
Tenkrát jsem dělal asistenta v áčku a mrzelo mě, že Bony nezůstal až do konce sezony. V poháru nás čekal Liverpool a kdybychom měli Bonyho a i Juru Kucku, který taky odešel... Jinak si myslím, že přestup do Arnhemu byl správným krokem.
Proč?
Stálo to tam na něm, byl vidět a to útočník potřebuje. Holandská liga pro něj byla ideální. Říkal jsem si, že je to pro něj jen přestupní stanice, že půjde ještě dál. Snem každého Afričana je západní Evropa. Bony věděl, že se nejdřív musí prosadit ve Spartě, pak udělat další postupný krok. A Anglie je vrchol.
K němu se přiblížil v létě 2013, když jako hvězda nizozemské ligy přestoupil do Swansea. Měl už tenkrát na větší klub?
Myslím si, že se Swansea zase udělal dobře. Když poprvé přiletěl do Evropy, neuspěl na testech v Liverpoolu. Bylo mu osmnáct, takových Afričanů mají v Anglii stovky, tisíce. A během pár let nejenže se tam vrátil, ale je tam hvězdou. Swansea byla pro aklimatizaci v Premier League vhodným klubem. Kupovali ho do základu, kdyby šel rovnou do Chelsea, do Manchesteru, byl by jedním z mnoha a nemusel by pravidelně nastupovat.
Výrazně si polepšil i finančně. Nebere třicet tisíc korun měsíčně, ale jedná o tisíckrát lepší smlouvě.
Pamatuju si, jak kamarádům do Afriky posílal obnošené kopačky. To už teď samozřejmě nemusí, on jim tam může postavit rovnou nové hřiště. A věřím, že to udělá. Bony zůstal pořád tím fajn klukem, jakým byl ve Spartě. Peníze ho nezkazí.
Jak se podle vás Sparta podílela na jeho růstu?
Myslím si, že Sparta mu dala opravdu hodně, protože tady udělal ten klíčový krok z juniorky do chlapů.
Jste s ním v kontaktu?
Psal mi každý rok k Vánocům, samozřejmě česky. Teď poprvé nenapsal, asi se mu musím ozvat já. Chápu, v Anglii hrají i přes svátky, do toho řeší ten přestup, má toho hodně.
