Když Česko v úvodním vystoupení s Ruskem 1:4 prohrálo, šéfovi Peltovi moc do řeči nebylo.
"Chtěli jsme mít po tom prvním zápase dobrou výchozí pozici a místo toho jsme se octli v hodně složité situaci. Kritika se na nás valila ze všech stran, ta zloba se samozřejmě snášela i na mě, že jsem trenérovi Bílkovi ještě před mistrovstvím prodloužil smlouvu na příští kvalifikaci. Takže něco se prostě stát muselo," vybavuje si Pelta.
A tak jste přišel s tím zázračným slovem.
Ano, vyhlásil jsem fotbalovou mobilizaci. Říkal jsem si, že když nastala mimořádná situace, tak to chce mimořádná opatření.
Ale jak vás napadla ta mobilizace?
Když je válka, mobilizace se vyhlašuje. A my jsme po tom Rusku do války šli. Sice jen do fotbalové, ale válka to pro nás byla. A díky bohu jsem ji vyhráli.
S trenérem a s některými zkušenými hráči jste tedy probíral jak na to, aby česká účast na šampionátu neskončila fiaskem?
Přesně tak. Musel jsem k mužstvu blíž, i když já k němu nikdy neměl daleko. A když jsem ty osobní pohovory začal, nestačil jsem se divit, jak jsou všichni v klidu. Sebevědomě tvrdili, že není nic ztraceného, a že to prostě ve zbývajících zápasech skupiny zmáknou. Přišlo mi až nebezpečné, jak byli v pohodě. V duchu jsem si říkal, jen abychom na tu pohodu neumřeli.
Ale neumřeli jsme.
Kluci to opravdu zmákli parádně, všechna čest. A jsem přesvědčený, že jim hodně pomohla i ta šílená kritika, často až nekorektní. Ta hráče opravdu posílila a spojila. A jednoduché to pro ně rozhodně nebylo. Pod tím obrovským tlakem veřejnosti to bylo buď, a nebo.
Tou nekorektní kritikou myslíte mimo jiné slova baviče Karla Šípa?
Přesně tak. Co řekl do televize po prohře s Ruskem bylo opravdu nekorektní. Já názory nikdy nikomu neberu, ale to Šípovo vystoupení po jediném zápase bylo brutální a devastující. Takhle to sepsout a odjet...
Takže jste to ve Vratislavi s tímhle čestným hostem fotbalové asociace neprobral?
Neprobral. Prostě hráče i trenéra nevybíravým způsobem setřel a odjel.
Když jste po prohře s Ruskem debatoval s trenérem Bílkem, radil jste mu třeba ohledně sestavy?
Tak to opravdu ne. Nominace nejen k zápasům na šampionátu, ale i k těm ostatním, to moje role v žádném případě není. Toho se držím.
Jak české vystoupení na šampionátu s odstupem času hodnotíte?
Samozřejmě pozitivně. Cílem byl postup ze skupiny a ten jsme splnili. Po špatném vstupu jsme dva další zápasu vyhráli a do čtvrtfinále postoupili z prvního místa. A důstojně jsme pak zvládli i zápas s Portugalskem. Navíc od druhého poločasu s Řeckem jsme uspěli dokonce bez zraněného klíčového hráče Rosického.
Portugalci byli ve čtvrtfinále jednoznačným favoritem. Ale neříkal jste si v hloubi duše, že by se přes ně postoupit do semifinále dalo?
Vzpomněl jsem si na mistrovství Evropy před šestnácti lety v Anglii, kde jsme ze skupiny postoupili taky po úvodní prohře. Dělal jsem tenkrát reprezentačního manažera manažera a ve čtvrtfinále jsme měli taky Portugalce. Byli celý zápas lepší, jenže na naší straně byl ten památný lob Poborského, a tak jsme šli dál. Tak jsem si říkal, co kdyby se něco povedlo i teď. Sice nepovedlo, ale fotbalově jsme nepropadli, hlavně v první půli.
Kdy vám na mistrovství Evropy bylo nejhůř a kdy nejlíp?
Tady je odpověď jasná. Po Rusku mi bylo fakt šíleně, byl jsem málem na mrtvici. A největší radost jsem samozřejmě prožíval po vítězství nad Polskem.
Váš tah s Bílkovou novou smlouvou ještě před mistrovství vyšel. Co byste k tomu poznamenal?
Řekl bych, že mám na podobné situace dobrý odhad. Chtěl jsem trenéra Bílka uklidnit a věřil jsem, že se ten jeho klid přenese na realizační tým i na hráče. Nakonec se ukázalo, že jsem to udělal správně.
Smlouvu na příští kvalifikační cyklus má však zatím jen Bílek. Co asistenti a další členové realizačního týmu?
S trenérem jsem si řekli, že si k tomu sedneme po dovolených. Na to je teda čas a od Bílka nemám žádné signály, že chtěl nějakou změnu.
Bezprostředně po mistrovství jste naznačil, že zkusíte přemluvit Baroše, aby v národním mužstvu pokračoval. Jaké máte v tomto směru plány?
Jeho ohlášený konec v reprezentaci mě mrzí, ale zatím to respektuju. Rozhodně se nechystám přemlouvat ho v nejbližších dnech. Ze všeho nejvíc teď Milana musíme nechat oddechnout.
S jakými představami se díváte na příští kvalifikaci? V bojích o účast na mistrovství světa v Brazílii máme za soupeře Itálii, Dánsko, Bulharsko, Arménii a Maltu.
Jednoduché to nebude, ale po čerstvé zkušenosti s týmem jsem přesvědčený, že nic nedáme zadarmo. A naši výhodu vidím mimo jiné i v tom, že jsme hodně nevyzpytatelné mužstvo. Na baráž z druhého místa bychom mít měli.
Co čekáte od nové ligové sezony?
Plzeňští hráči v národním mužstvu včetně libereckého Gebre Selassieho teď ukázali, že i naše liga může mít vysokou sportovní úroveň. Že v ní mohou vyrůst výborní hráči. Tak doufám, že ty Plzeňáky i Gebreho budou následovat další, a že se lize i zvedne návštěvnost. Ale pořád si myslím, že tu naši první ligu sami nedoceňujeme.
Co čekáte od poslední silné trojky Liberec, Sparta a Plzeň?
Liberec bude chtít obhájit titul, na který jistě bude tvrdě útočit i Sparta. A pokud vím, tak po roční pauze touží po titulu i Plzeň. A do tohohle souboje se jistě vklíní někdo, do koho bychom to teď neřekli. K Liberci bych ještě dodal, že mu moc přeju postup do základní skupiny Ligy mistrů. Z finančního bonusu kolem sto padesáti milionů korun, který je s tímhle postupem spojený, by přece těžil celý český fotbal. A úplně nadšený bych byl, kdyby se všichni tři čeští zástupci Sparta, Plzeň a Mladá Boleslav probojovali do Evropské ligy.
