Usměvavá policistka, deprese na cestě a dobrý trávník. I to je Minsk

Minsk (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Kolem poskakují auta v nekonečné dopravní zácpě, na chodníku spěchají lidé z práce domů. Hned vedle, na ztichlém stadionu, jsou slyšet hlasy fotbalistů Viktorie Plzeň. Je úterý večer a úřadující český šampion se v Minsku připravuje na důležitý zápas Ligy mistrů proti BATE Borisov.

STADION V MINSKU. Na tribuny se vtěstná přes třicet tisíc lidí, trávník je připravený dobře. Jen ta atletická dráha kazí dojem. | foto: Petr Šedivý, iDNES.cz

"Připrav se na nepříjemnou lustraci na letišti. Místní se chovají chladně až odměřeně. Čas se tam zastavil v osmdesátých letech."

Podobných varování vyslechne český turista při cestě do Běloruska nepočítaně. Skoro aby se cesty do země ovládané prezidentem Alexandrem Lukašenkem bál.

Ale pak přiletí do Minsku a nevychází z údivu. Na pasové kontrole se na něj usmívá příjemná blondýnka, hotelová recepční solidní angličtinou odpovídá na všechny otázky, taxikář ochotně podává zavazadlo...

Zápas v Minsku

Zpravodajství před klíčovým zápasem

Trenér Vrba: Borisov měl proti AC Milán štěstí, teď by mohl mít smůlu

Běloruské celníky Plzeň zvládla, teď se chystá na BATE Borisov

Zápas Plzně v Lize mistrů se tentokrát na náměstí promítat nebude

Čeká nás klíčový zápas, to by nás mělo nakopnout, věří plzeňský Kolář

Jen ty chmurné zkazky o prostředí připomínající Čechům socialismus nelžou. Stačí čtyřicetikilometrová cesta z letiště do Minsku za dvacet eur a na člověka padne deprese, kterou ještě umocňuje pošmourné počasí. Nesněží ani neprší, ale všechno vypadá fádně, zanedbaně a nudně. Po silnici - takové větší pražské magistrále - se prohánějí třeba i oprýskané traktory.

Minsk je s necelými dvěma miliony obyvatel o něco větší než Praha. Za druhé světové války byla většina města zničena a Sovětský svaz místo ruin postavil šedé kvádry socialistického funkcionalismu. Načančané je nyní jen centrum, které alespoň trochu připomíná evropská velkoměsta.

Ale českým turistům mířícím v posledních dnech do běloruské metropole nevadí, že se ve městě nezachovaly památky. Přijeli podpořit Plzeň, kterou ve středu večer čeká zápas Ligy mistrů proti BATE Borisov, jehož stadion nevyhovuje regulím UEFA, a tak se musí hrát na domácím hřišti Dinama Minsk. Ostatně, tak jako Západočeši v Praze.

Na "Stadionu Dinama" se hrál fotbal poprvé už v roce 1934, ovšem po druhé světové válce se v padesátých letech musel kompletně přestavět.

Minulé zápasy Ligy mistrů na soupeřových hřištích odehráli Horváth a spol. na San Siru (AC Milán) a Nou Campu (Barcelona), skvostech fotbalové architektury. Tak majestátně stadion v Minsku, kde hraje také běloruská reprezentace, ani zdaleka nepůsobí.

Hrací plocha je vyhloubená do země, takže tribuny osazené oranžovými sedačkami neční do výšky a při pohledu z chodníku splývají s okolím. Střecha chrání jen část hlavní tribuny a okolo hřiště je neoblíbená atletická dráha.

"Té dráhy je škoda, jinak by to byl hezký stadion," špitl záložník Václav Pilař, když se před tréninkem prošel po hřišti. "Překvapila mě hlavně travička, která je dobře připravená. A to je hlavní."

Až se Pilař na stadion v Minsku podívá podruhé, bude to už naostro. Ve středu ho společně s celou fotbalovou Plzní čeká zápas, který hodně napoví, jestli bude hrát evropské poháry i na jaře.