Nejlépe dnes proti Teplicím. "Po psychické stránce mi ty góly moc pomohly, oddechl jsem si. Snad mé výkony půjdou nahoru," přeje si autor 32 tref v nejvyšší soutěži.
Hodně vás trápilo, že jako posila Olomouce jste čekal tak dlouho na první gól v soutěžním zápase?
Útočník je od toho, aby dával góly. Trápilo mě to.Góly přišly až teď, zaplaťpánbůh za ně. Bylo to nepříjemné období. Snad už je za mnou.
Cítíte, coby jediný letní nákup Sigmy, větší tlak?
Určitě.Olomouc mě kupovala kvůli tomu, abych střílel góly. Tlak jsem cítil, ale nikdo mi nic neříkal. Vyvíjel jsem ho na sebe sám. Doufám, že mi ty dva góly pomůžou.
Do základní sestavy s Teplicemi?
To je na rozhodnutí trenéra. Branky pomůžou hlavně mému psychickému rozpoložení. Psychika je pro útočníka, aby šanci zakončil gólem, důležitá. Udělám vše pro to, abych se do sestavy dostal zpátky. Jestli budu hrát s Teplicemi, je už na trenérovi. I kdybych nehrál, tak nebudu naštvaný.
Zápisné za první gól bylo tučné?
Jo, kluci mě už zkasírovali.
Na premiérový olomoucký zásah v lize však stále čekáte.
Vím – liga je něco jiného. Gól v lize potřebuji, abych to trápení ukončil úplně. Ale i pohárový zápas se Sezimovým Ústím byl důležitý, hráli jsme venku. Udělali jsme super výsledek, za který jsem rád.
V Teplicích jste před šesti lety působil. Jak na ně vzpomínáte?
Rád. Vzal si mě tam Vlasta Mareček. Byl jsem v Teplicích sice jen půl roku, ale líbilo se mi tam. Už je to celkem dávno, takže bych to nebral jako speciální zápas, že hraji proti svým. Už tam moc kluků neznám. Z party jako Verbíř, Rada a podobně už většina nehraje.
Ve 13 zápasech za Teplice jste stihl nastřílet 6 branek, což je vaše maximum. Angažmá vám vyšlo.
Jo, měl jsem celkem formu. Všechno bylo v pohodě. Hrával jsem a dával i góly. Bylo to dobré.
Zato Sigma v lize nevyhrála už čtyři kola a po bodovém odečtu je u sestupových pozic. Berete zápas s Teplicemi jako možnost odlepit se ode dna?
Jasně, chceme bodovat naplno. Hrajeme doma, o to je to důležitější. Když budeme makat a dáme do toho, čím se olomoucký fotbal prezentuje, mohlo by to vyjít.
Minule jste neporazili Plzeň a Liberec, přestože jste hráli více než poločas proti deseti. Podepsalo se to na pohodě v týmu, nebo jste si náladu zlepšili v poháru?
Zlepšili. Většinou, když hraje tým o deseti, tak se ještě více semkne. Je to těžší než proti jedenácti. Musíme se z toho poučit a proti Teplicím to odčinit.
Hlavně, aby nedostaly červenou.
To radši ne! (rozesměje se).
Připouštíte si, že teď bojujete o záchranu?
Tak to neberu. Olomouc má kvalitu a mančaft na to, aby hrála o vrchní patra tabulky, i když to teď nevypadá. Nemyslím si, že by tento klub měl starosti se záchranou.
O tu hraje Baník, vaše srdcová záležitost. Mrzí vás to?
To je jasný. Koukám na to a mrzí mě, že kluci mají takové problémy. Věřím, že Baník v lize zůstane, protože takový mančaft tam patří.
V Olomouci jste spokojený?
Rozhodně. Olomouc je krásné město. Nemám si na co stěžovat. Jsem stoprocentně spokojený. Bydlím v Olomouci s manželkou a s malou. Máme čas na procházky, prošli jsme si krásné náměstí. Všechno mi vyhovuje. Rádi chodíme do parku, jak bývá Flora. Tam je to celkem velký.
Jak si užíváte otcovství?
To je super! Když jsem doma, věnuji se jenom jí. Jsem spokojený, vše je v pohodě. Jsem za to rád.
S dcerkou nemáte čas, abyste se trápil nějakými góly, že?
Jo, když má člověk nějaký nervy, vzpomene si na malou a dá všechno stranou. A jak přijdu na stadion, už se zase soustředím jenom na fotbal. Je to dobré odreagování.
