Stadion stával v jihovýchodní části Letenské pláně. Pozemek měla Slavia zapůjčený. V sousedství budoucího stadionu už stávalo hřiště tehdy slavného klubu DFC, tedy Deutsche Fussbal Clubu.
Důvodem, proč se SK Slavia tolik snažila mít nový stadion, byla mezinárodní utkání. Její předešlé hřiště u dnešní ulice Milady Horákové totiž členové klubu považovali za nedůstojné. Slavia sehrála několik mezinárodních utkání, například s týmem z Berlína.
"Staré" hřiště bylo v podstatě udusaná písčitá plocha, u které stála bouda na uložení brankových tyčí a dalšího vybavení. Právě proto se chtěla přesunout o kus dál a vybudovat důstojný stadion. Ještě před tím, než se Slavia nastěhovala na Letnou, tak hrála svá utkání na Císařské louce.
"Na hlavním hřišti členové klubu provedli oplocení areálu, terénní úpravy hrací plochy a její osetí, hlediště se upravilo formou náspů, byla vybudována čtyři metry široká a 360 metrů dlouhá atletická škvárová dráha a byla postavena poschoďová tribuna s kabinami. V poschodí bylo 11 lóží," píše se ve slávistické historii na stránkách klubu.
Putování Slavie PrahouCísařská louka Letná Vršovice-Starý Eden Vršovice-Ďolíček Strahov Vršovice-Nový Eden |
Slávisté si při výstavbě hřiště z velké části vypomohli sami. Výstavby i například srovnání terénu, kdy se jeden konec hřiště musel srovnat do stejné výšky, jako byl ten druhý, se účastnili jak aktivní fotbalisté, tak i jejich příbuzní.
Na stadion se vešlo víc lidí než dnes
V dalších letech byl pak původní stadion rozšiřován, až se z něj přesně před devadesáti lety stal v roce 1921 stadion pro třicet tisíc lidí. Tak velký není ani současný stadion Slavie v Edenu, kam se vejde o více než deset tisíc lidí méně.
V západním rohu stadionu potom byla ještě "malá" tribuna na stání, kam se vešlo tři tisíce lidí. Na stadionu bylo také osmnáct lóží.
Stadion byl v roce 1945 vypálen. O tři roky později potom skončila jeho obnova. Jenže Slavia se na něm neusadila na dlouho, nakonec musel ustoupit v roce 1950 při přestavbě Letenské pláně, na které začal vznikat Stalinův pomník. Tehdejší dřevěnou tribunu si potom mohla řada fanoušků pamatovat ještě ze "starého" Edenu, kam byla přestěhována, a mnozí diváci si pamatují, jak měli ve výhledu dřevěné sloupy.
Nakonec i tato tribuna padla, a to sice ze slávistického pohledu při nekonečné přestavbě vršovického stadionu. Ten byl slavnostně otevřen 7. května 2008, kdy v 19 hodin a 11 minut přestřihl pásku fotbalista a slávistický srdcař Vladimír Šmicer. A tím definitivně skončil příběh původního slávistického stadionu.
