A odpolední los jeho tušení potvrdil. Sparta narazí na nepříjemného, silného a podle jména neatraktivního protivníka.
"Slyšel jsem, že by měl být pro nás nejhratelnější ze všech možností, ale to si rozhodně nemyslím," poznamenal čtyřiatřicetiletý stoper.
Brabec to musí vědět líp než kdokoli ze Sparty. Proti Vasluii hrál už čtyřikrát. Před měsícem za Spartu (1:1) na soustředění v Rakousku, před dvěma lety další přípravu za Ankaraspor a v létě 2008 dvakrát za Slavii o postup do základní skupiny Poháru UEFA.
Tenkrát dokonce rozhodl o postupu, když krátce po přestávce po Volešákově centru vyrovnal na 1:1, což Slavii po domácí bezbrankové remíze stačilo.
"Nepředpokládal jsem, že se tam ještě někdy podívám," poznamenal Brabec.
Vypadá to, že nadšený zrovna nejste.
To opravdu nejsem. Soupeř to je opravdu silný, sami jsme to nedávno poznali.
Čím je ještě los nepříjemný?
Vaslui jsem si nepřál i kvůli náročnému cestování. Se Slavií jsme tenkrát letěli do Iasy, trénovali tam a přespali. A do Vasluie jsme vyrazili až v den zápasu autobusem. Myslím si, že jsme jeli víc než hodinu, cesta fakt nic moc. Ale nevím, jak to bude tentokrát.
A prostředí na stadionu?
Bouřlivé, pro soupeře určitě nepříjemné.
Ale dal jste tam gól na 1:1, remíza vám pak zajistila postup. Vzpomínky musíte mít hezké, ne?
Doma jsem hráli nula nula, nedali několik šancí. U nich jsme byli horší, oni vedli a pak se mi povedlo vyrovnat. Na zadní tyči jsem šel do souboje a u míče byl stejně jako jejich obránce. A společně jsme to tam dotlačili.
Co si ještě vybavíte?
Jejich impulzivního trenéra Hiza. Když jsem pak další rok proti nim hrál v přípravě za Ankaraspor, tak jsme se spolu o zápase se Slavií bavili. A nedávno v Rakousku taky.
Vaslui jste nechtěl, naopak kterého soupeře jste si přál?
Líbil by se mi Thun. Myslím si, že máme kvalitnější mužstvo než tihle Švýcaři, navíc i to cestování by bylo jednodušší. Nedá se nic dělat, los ovlivnit nemůžeme, ale výsledek na hřišti ano.