Byl to tenkrát obrovský šok. Slavia na jaře 2009 oslavila druhý titul za sebou, a když v létě zahájila přípravu na novou sezonu, bylo to už bez kapitána, vůdce mužstva, klíčového obránce.
"Nehodí se do koncepce," oznámila Slavia.
"Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale věřte mi, že bych ho nikdy neudělal, kdybych měl pocit, že může Slavii ublížit," řekl Jarolím tenkrát.
Jenže s Brabcem jsou spojeny největší úspěchy v novodobých dějinách klubu: postup do Ligy mistrů na podzim 2007 a dva tituly (2008 a 2009).
A s jeho vyhazovem jsou spojeny začátky současné krize. Po jeho odchodu začal slávistický pád: selhání v kvalifikaci o Ligu mistrů proti Šeriffu Tiraspol, marná snaha o pohárové příčky a nakonec boj o záchranu.
Brabec po odchodu strávil půl roku v tureckém Ankarasporu, od ledna 2010 je ve Spartě, s níž loni slavil titul a letos byl druhý. I ve Spartě se vypracoval v oporu.
O skutečném důvodu nikdy nemluvil on, Jarolím, ani Slavia. Spekulovalo se o tom, že Brabec vlivem v kabině trenérovi přerůstal přes hlavu, což Jarolímova ješitná povaha nesnesla.
Jarolím ve Slavii skončil z vlastní vůle necelý rok po Brabcovi kvůli špatným výsledkům. Po pár týdnech se do klubu vrátil, ale na podzim 2010 opět odešel. A definitivně. Vzal angažmá ve Slovanu Bratislava, s kterým letos vyhrál Slovenský pohár i ligu.
V rozhovoru pro server pravda.sk popsal důvody, proč se tenkrát Brabce zbavil.
"Kamarádil s akcionářem klubu panem Doležalem a v jednom okamžiku už měl pocit, že si může dovolit všechno. Upozorňoval jsem ho na to několikrát, úplně ztratil pokoru," prohlásil kouč.
"Všechny kroky jsem udělal se souhlasem vedení klubu, ale kdybych tenkrát tušil, jakou aféru z toho udělají média, asi bych postupoval opatrněji. Ale v zásadě platí, že hráči přicházejí a odcházejí," dodal Jarolím.
A co na to čtyřiatřicetiletý sparťanský stoper? "Nechtěl bych se k tomu vyjadřovat, dokud si to sám nepřečtu a nezjistím, jestli to trenér Jarolím opravdu řekl."