"Byl to brankář Rondzik, viděl jsem ho," smál se po nečekané sprše Wágner.
Fotili jste se s fanoušky, plácali si a vy jste se od nich nějak nemohl odtrhnout.
Raduju se s nimi, jsem strašně šťastný. Já jsem tu doma, za Příbram nastupuju od pěti let. Je skvělé, že jsem mohl nastoupit a gólem rozhodnout o naší záchraně.
Do koncovky jste se dostával poměrně často, ale až při té brance jste se pořádně trefil.
Přiletěl na mě výborný centr od Klesy. Chtěl jsem být u míče včas dřív než gólman. Pak už neměl šanci.
V první půli bylo Brno lepší. Co se dělo o přestávce?
Je pravda, že nám první poločas nevyšel. V kabině jsme si řekli, že se druhých čtyřicet pět minut musíme vymáčknout. Vyříkali jsme si to a zlepšili se.
Už několik kol bylo prakticky jasné, že se o sestupu rozhodne mezi vámi a Brnem. V čem jste ho celkově předčili?
Na rozdíl od něj jsme se v poslední době zlepšili střelecky. Celou sezonu jsme góly nedávali, teď na konci se to trochu protrhlo, nehráli jsme špatně.
Čekají vás teď velké oslavy?
Ještě hrajeme poslední kolo v Ostravě, chceme určitě podat důstojný výkon. Ale nebudeme si nic nalhávat, slavit se bude.