Se Slavií absolvoval Vlček "galeje" v okolí Švýcarské boudy naposled v lednu 2007. Celý rok 2008 a loňské jaro byl v Anderlechtu, aby se po půldruhém roce do Slavie vrátil.
Ale jistě si uvědomujete, že nijak slavný návrat to nebyl.
Samozřejmě. Moc jsem si od toho sliboval, stejně jako všichni kolem mě. Sice jsem začal v základní sestavě, ale po čtyřech kolech jsem se z ní vytratil. A nastupoval jsem spíš jako střídající hráč.
Jak si to vysvětlujete?
Těžko říct. Cítil jsem se dobře, ale nejspíš jsem byl přemotivovaný. Říkal jsem si, jak budu dávat góly, až pojedeme na třetí titul za sebou. Ale přepočítal jsem se. Zkrátka, nešlo mi to tak, jak jsem si představoval, navíc se nevedlo ani mužstvu.
A před startem jarní sezony se cítíte dobře?
Musím to zaklepat, ale zdravotně jsem fit, kondičními testy jsem prošel taky bez problémů. Říkám si, že tím špatným jsem si prošel na podzim, tak snad bude líp. Tedy, musí být líp. Ale teď už si dám velký pozor, abych to s tou motivací a elánem nepřehnal.
Bylo vám na podzim hodně těžko?
Tak těžko, že si to ani nedovedete představit. V létě byly noviny plné Vlčka, jak se vrací zkušený útočník a jak Slavii potáhne k další obhajobě titulu. A místo toho se Vlček stal inventářem lavičky náhradníků. Sám sebe jsem nepoznával. Když jsem musel na lavičku v Anderlechtu, zůstával jsem nad věcí, ale když mě to potkalo ve Slavii, vůbec jsem si nevěděl rady.
Co vám v té době běželo hlavou?
Už jsem na tom byl tak, že jsem chtěl trenérovi a klubovému vedení oznámit, že se špičkovým fotbalem definitivně končím. A kdyby za mnou sami přišli, ať už se na to radši vykašlu, neměl bych žádné námitky. Na druhou stranu jsem si říkal, že opustit mužstvo v době, kdy se mu nevede, by ode mě bylo zbabělé. Tak jsem to nějak přečkal a ke konci podzimu jsem se začal zvedat nejen já, ale i ostatní. Nejhorší mám za sebou, do jara určitě vletí úplně jiný Vlček.
V tabulce je Slavia zatím sedmá, ale v úvodu jara má vcelku příznivý los. Začínáte na Strahově proti Střížkovu, poté hrajete dvakrát doma, s Českými Budějovicemi a s Teplicemi. Jak tyto tři zápasy vidíte?
Střížkov sice na Strahově hraje, ale doma tam rozhodně není. To Slavia má se Strahovem mnohem větší zkušenosti. Takže tenhle duel bychom vyhrát měli. Stejně jako další zápas doma s Budějovicemi. A potom přijde jeden z našich klíčových zápasu s Teplicemi.
Jste rád, že máte teplického lídra doma v Edenu? Povinné domácí výhry totiž leckdy bývají ošidnou záležitostí.
Jednoduchý není žádný zápas, těžké to bude už jak se Střížkovem, tak s Budějovicemi. Ale doma je prostě doma, takže Teplice u nás v Edenu bereme.
Co byste považoval za ideální jarní rozjezd?
Udělat v těch třech zápasech devět bodů. To bychom některá mužstva před námi jistě pod tlak dostali.
Posledního února vám bude čtyřiatřicet, čeho byste ještě ve Slavii rád dosáhl?
Každopádně bych chtěl dodržet smlouvu, kterou mám podepsanou do konce června 2011. A rád bych taky získal celý titul. Z toho v roce 2008 mi patří jen podzimní polovina, u minulého titulu jsem nebyl nebyl vůbec. Ligu mistrů, kterou jsem si ve Slavii zahrál na podzim 2007, už asi nestihnu. Ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy.
