"Blesklo mi hlavou - hlavně musíš trefit branku. Ale věřil jsem, že se mi to povede. A vidíte, dopadlo to dobře," usmíval se po utkání slovenský záložník, který přišel do Slavie v létě 2008 z Nitry.
To už mu bylo do smíchu. Během zápasu měl ale spíš chmurné myšlenky. Slavia totiž dlouho prohrávala o dva góly, navíc se útočník Šenkeřík nechal vyloučit.
"S ohledem na vývoj zápasu musíme být s bodem spokojeni," uvědomuje si šestadvacetiletý hráč.
Věřil jste za stavu nula dva, že ještě můžete uspět?
V tu chvíli asi věřil málokdo. Hráli jsme proti věhlasnému soupeři, navíc jsme na hřišti měli o jednoho hráče míň. Hodně ale pomohl první gól, to nám dost stouplo sebevědomí.
Zažil jste někdy podobný zvrat?
Kdepak, proti tak silnému soupeři jsem nic podobného nezažil.
Závěr byl trochu divoký, došlo i na strkanice. Co přesně se stalo?
Hráči Valencie si po druhém gólu stěžovali u rozhodčího - ani vlastně nevím na co. A když jsme procházel kolem, tak mě jeden z nich praštil pěstí do tváře. Všude ve světě by to bylo jasné vyloučení. Ale mým úkolem není hodnotit rozhodčího.
Co postup? Vidíte ještě šanci?
Naděje stále žije. Když předvedeme dobrý výkon, tak Janov doma porazit můžeme. Pak by naše šance vzrostly a všechno by bylo otevřené. Musíme se o to poprat.
