Navíc v penaltovém rozstřelu proti Manchesteru United. "Je skvělé, že jsme pohár získali v souboji s hlavním rivalem," pochvaloval si Čech, když dorazil na sraz fotbalové reprezentace.
Po nedělním vítězství jste spěchal do Prahy na sraz reprezentace. Reprezentace, kterou poprvé povede trenér Ivan Hašek. Jaká éra pod ním nastane?
Věřím, že úspěšná, protože nic jiného se nepočítá. Víme, v jaké jsme situaci. Zbývají čtyři zápasy do konce kvalifikace a my je musíme vyhrát, abychom měli reálnou šanci na mistrovství světa.
Ani čtyři výhry vám ale stačit na baráž nemusí. Vnímáte to?
Nemusí, to je pravda, ale naše skupina je tak zamotá, že pokud čtyřikrát vyhrajeme, tak nás baráž nemine. O tom jsem přesvědčený.
Než na podzim kvalifikace vyvrcholí, ještě vás čeká ve středu v Teplicích příprava proti Belgii. Je tenhle přátelský zápas hodně důležitý?
Vždycky je důležité začít novou éru vítězstvím. Už jen pro pohodu v týmu, pro klid do dalších zápasů. Jsme totiž v situaci, že každé kvalifikační utkání je pro nás jako finále mistrovství Evropy.
Který ten finálový zápas tedy bude nejdůležitější?
Vždycky ten první, protože to musíme brát popořadě. Slovensko? Vyhrát. San Marino? Vyhrát. Polsko? Vyhrát. Severní Irsko? Vyhrát. Když se první zápas nepodaří, tak už jsou ostatní k ničemu.
Jste přesvědčený, že je reprezentace připravená na takový tlak?
Jsem. Pod stejným tlakem jsme byli třeba před čtyřmi lety, když jsme jeli do Finska a jen výhra nám zaručovala, že půjdeme do baráže o mistrovství světa. Zkušenosti máme a připravení jsme. Aspoň si to myslím. Jen to musíme potvrdit na hřišti.
Jak vám pomůže Karel Brückner, který se k reprezentaci vrací v roli poradce?
Je to jeden z největších odborníků u nás, to mluví za všechno. Jeho nejsilnější stránkou je taktika a rozbor soupeře, v tom nám může hodně pomoci. Pan Brückner najde ve hře soupeře takové užitečné poznatky, které ostatní neuvidí.
Může to mít především na Slováky i psychologický vliv? Oni si na Brücknera nikdy nevěřili.
Snad tomu tak bude, ale odpovědět by vám měli především Slováci.
Jak vůbec berete změny v realizačním týmu? Haškovými asistenty se stali Bílek, Klusáček a Stejskal, kondičním trenérem je Francouz Dufour, konzultantem Brückner.
Pan Hašek si prostě vybral pomocníky, kterým důvěřuje. To je fakt.
A vnímáte ty změny pozitivně?
To se teprve ukáže. I kdyby změny byly ve všech směrech pozitivní, ale nepřinesly by to pozitivní výsledky, tak to lidi zajímat nebude. Veškerá pohoda se totiž bude odvíjet jen od výsledků.
Jeden z klíčových českých fotbalistů bude i v Bratislavě chybět. Přitom už se zdálo, že Tomáš Rosický návrat po dlouhém zranění zvládne. Místo toho je zase mimo. Jak to může vaši snahu zkomplikovat?
Tomáš chybí tak dlouho, že už si všichni zvykli na to, že se musíme obejít bez něj. Takže se pro nás prakticky nic nezmění.
Rosický znovu zraněný, Ujfaluši se reprezentace vzdal, kdo by měl být kapitánem? Jste připravený odehrát kvalifikační podzim s páskou na ruce?
Vždycky jsem připravený, ale záleží na trenérovi. Navíc si myslím, že důležitější než kapitánská páska bude to, jak bude tým šlapat na hřišti. Jestli vyhráváte, je úplně jedno, kdo je kapitán. Všichni máme stejnou zodpovědnost.
Ale jen jeden člověk je kapitánem.
Jistě, já se zodpovědnosti nebojím. Jestli se trenér rozhodne dát pásku mně, tak s tím nemám problémy.
Jak se cítíte na startu nové sezony, v Chelsea teď musí být docela pohoda, když jste pár dní před ligovou premiérou přemohli Manchester.
Ano, ukázali jsme, jakou máme sílu. I když se nám první poločas nepovedl, dokázali jsme se zvednout a zápas otočit. A pak? I když jsme dostali vyrovnávací gól v nastavení, všichni naši penaltoví exekutoři se trefili. To prostě znamená, že je v mužstvu pohoda.
Vy jste měl v souboji jednu z hlavních rolí. Kromě několika šancí jste Giggsovi a Evrovi chytil pokutové kopy v rozstřelu.
Penalty? To byla jen taková třešnička. Spíš si cením zákroků v prvním poločase, které nás udržely ve hře. Kdyby United vstřelili druhý gól a vedli by dva nula, mohlo všechno dopadnout úplně jinak. Při penaltách jsem měl trochu štěstí, že jsem dvakrát správně vystihl směr a ještě to oni nekopli dobře.
Vzpomněl jste si před rozstřelem na loňské finále Ligy mistrů? Tehdy v Moskvě jste s Manchesterem smolně prohráli.
I když se hrálo v uvozovkách jen o anglický Superpohár, což je ta nejmenší ze všech trofejí, její zisk se počítá. Pořád jsem byl pod tlakem. Ale na Moskvu jsem nevzpomínal, protože každý rozstřel je jiný.
Jak jste se při penaltách vůbec rozhodoval, kam skočíte?
Čekal jsem do poslední chvíle, abych střelcům neulehčil práci zbytečným pohybem. Plus minus jsem věděl, jak by mohli kopat, ale člověk si nemůže být nikdy úplně jistý. Třikrát jsem si vybral správnou stranu, což mi dávalo slušnou šanci, abych byl úspěšný.
Co vám poradil záložník Lampard, když svou první penaltu proměnil a pak vám cosi pošeptal?
Říkal mi, jakou stranu má oblíbenou Wayne Rooney pro případ, že by kopal. Nakonec na něj ale nedošlo. Naštěstí.
V zápase jste byl překvapivě hodně vytížený. To bude v nové sezoně pravidlo, že bude obrana Chelsea prostupnější?
Nemyslím si. Šance Manchesteru spíš vyplynuly ze hry, protože jsme dostali brzy gól. Jak jsme otevřeli hru a snažili se rychle vyrovnat, vzadu se objevovala okénka.
Mimochodem, jste rád, když si můžete v zápase hodně zachytat?
Když se vyhrává, tak ano... Víte, někdy jsou zápasy, ve kterých máte hodně práce, zato v jiných na vás nejde skoro žádná střela. Já jsem zvyklý na obě varianty.
