Kluby, v nichž hrají dánští reprezentanti, jsou věhlasné jako ty, za něž nastupují Češi. V několika případech jsou dokonce spoluhráči.
Po ukončení reprezentační kariéry Petera Schmeichela je brankářskou jedničkou čtyřiadvacetiletý Thomas Sörensen ze Sunderlandu, kam odešel před třemi lety. Vyrostl na 195 centimetrů, je o čtyři centimetry vyšší než Schmeichel. Za reprezentaci Dánska chytal ve čtyřech zápasech a ještě neprohrál.
Stoperskou dvojici tvoří jedenatřicetiletý René Henriksen z Panathinaikosu Atény a třiadvacetiletý Martin Laursen z Hellasu Verona. Henriksen hrál do roku 1998 dánskou ligu za AB Kodaň, jednou byl za svůj výkon proti Skotsko kritizován, ale jinak patří ke stálicím dánského výběru. Z Laursena roste hvězda. Je velmi rychlý, silný při hlavičkových soubojích. Stal se objevem italské Série A. Když hrál ještě za Silkeborg, kvůli zranění kolena promarodil celý rok.
Na pravém kraji obrany nastupuje jedenatřicetiletý Stig Töfting, spoluhráč Fukala, Ujfalušiho a Heinze z Hamburgu. Před tím hrál tři roky za Duisburg. Ač obránce, v šestadvaceti mezistátních zápasech vstřelil dva góly.
Levá strana patří Janu Heintzeovi, sedmatřicetiletému veteránovi z Eindhovenu, s nímž získal šest ligových titulů a v roce 1988 se radoval i z vítězství v tehdejším Poháru mistrů evropských zemí. Za Dánsko nastoupil k jedenasedmdesáti zápasům, ale u největšího úspěchu, titulu z evropského šampionátu 1992, chyběl.
Devětadvacetiletý Thomas Helveg, jenž nejčastěji nastupuje na pravém kraji obrany či zálohy, patří ke stabilním hráčům AC Milán, s nímž se stal v roce 1998 mistrem Itálie. V reprezentaci debutoval před sedmi lety. Jméno si udělal v Udine, kam přestoupil v listopadu 1993 z Odense. Do Milána šel před třemi lety společně s německým reprezentantem Bierhoffem a trenérem Albertem Zaccheronim. Ve čtvrtfinále světového šampionátu ve Francii 1998 se jedním gólem podílel na vyřazení Nigérie.
Na jeho místě v záloze může zaskočit i Bjärne Goldbaek. Dvaatřicetiletý fotbalista prošel týmy Schalke, Kaiserslauternu, Teniss Borussie Berlín, Kolína nad Rýnem a stal se jedním z nejrespektovanějších cizinců v bundeslize. Štěstí zkoušel i v Chelsea, ale tam se tolik neprosadil a odešel do prvodivizního Fulhamu.
Ve středu zálohy tvrdí muziku defenzivní štít Thomas Gravesen, jenž nedávno oslavil pětadvacet let. Hrál tři roky v Hamburgu, loni v létě přestoupil do liverpoolského Evertonu. Fyzicky silný bojovník neuhne v žádném souboji, nikdo ho neobejde. Občas však má problémy s prudší povahou.
Když potřebuje Dánsko zvýraznit v rozehraném zápase ofenzívu, přichází chvíle pro Briana Nielsena, jednoho z mála reprezentantů, který hraje dánskou ligu. Nikdy si nezkusil věhlasnou zahraniční soutěž, chvíli hrál jen v Japonsku. Za své výkony byl kdysi kritizován a nedostal se na světový šampionát do Francie, ale před dvěma lety se do národního týmu zase vrátil.
O ofenzívu se stará útočný záložník Jesper Grönkjaer. Třiadvacetiletý hráč týmu Chelsea je považován za velký talent. Stejně jako o rok mladší Dennis Rommendahl z Eindhovenu, který tam hraje od svých osmnácti let.
Na hrotu má jisté místo osmadvacetiletý Ebbe Sand, spoluhráč Němce a Látala ze Schalke. Z patnácti góly je druhým nejlepším kanonýrem německé ligy, v sobotu na Maltě dal tři góly. Přitom v reprezentaci debutoval poměrně pozdě, až ve svých pětadvaceti letech. Poprvé na sebe upoutal na mistrovství světa ve Francii.
Ve dvojici s ním v poslední době nastupuje pracovitý Martin Jörgensen z Udine. V italské lize byste nenašli hráče s lepším fotbalovým myšlením. Trenér Zaccheroni, když ještě vedl Udine, mu dal přezdívku "Počítač".
Pozor si obránci musí dávat i na Clause Jensena z Charltonu či Jona Tommasona z Feynoordu. Ten vstřelil v poslední kvalifikaci na Euro šet branek, hattrick nasázel Izraeli. V Lize mistrů se podílel na porážce Lazia Řím dvěma góly.
 Dánští fotbalisté trénovali v pondělí na letenském stadionu |
