Nápad se zrodil loni v Norsku, kde Petr Procházka pracoval s kamarádem. Ten si jednoho dne poranil nohu a během následného léčení mu klasická obuv bránila v pohybu. „A špatně se mu to hojilo. Tak jsem přemýšlel nad tím, jak mu dopřát něco, co by při nošení neomezovalo a zároveň jeho nohu dostatečně chránilo před nevyzpytatelným počasím. Vzal jsem do ruky jehlu a nit a spíchl první prototyp,“ vzpomíná Petr Procházka.
Jak jste tehdy vymyslel speciální podrážku?
Na jedné stavbě jsem našel odhozené materialy, které se daly použít při tvorbě prototypu. Byl to takový první pokus. Pak jsem se vrátil do Česka a přemýšlení na botkami jsem upozadil. Nastoupil jsem do práce a měl jiné starosti. Ale přátelé se mě na boty ptali a chtěli je vyzkoušet. Tak jsem se k nápadu vrátil a začal uvažovat, co by měl výsledný produkt splňovat. Hledal jsem vhodné materiály a odborné informace. K obojímu mi dopomohl internet. Strávil jsem na něm spoustu hodin.
Na dalších prototypech jste pracoval už doma v garáži.
A po několika pokusech jsem byl připravený oslovit firmy, které se podobnými technologiemi zabývají, a které by mi mohly pomoci v dalším rozvoji. Měl jsem asi docela štěstí, ve firmách se produkt líbil a byly ochotny se mnou spolupracovat na jeho zavedení do výroby.
Petr Procházka
|
Zároveň jsem výrobek přihlásil do podnikatelských soutěží. První byl Vodafone Nápad roku letos na jaře, kde jsem se umístil na 3. místě. A teď v listopadu to byla soutěž Nastartujte se od Komerční banky, kterou jsem dokonce vyhrál.
Účast v podnikatelských soutěžích je zajímavá nejenom díky finančním odměnám, ale také tím, že získáte zpětnou vazbu od odborníků a propagaci.
Je skvělé, že máte možnost konzultovat projekt s odborníky a podnikateli, kteří poskytnou mentoring a zpětnou vazbu. Ale také poměříte síly s ostatními projekty. A samozřejmě mě také motivovala možnost získat zajímavý grant, který by pomohl celý projekt akcelerovat.
Co bylo pro váš v soutěžích nejtěžší?
Pro mě jako neekonoma bylo obtížné sestavit finanční plán projektu. Jinak účast v soutěžích či jejich dílčích kolech jsem si spíše užíval a beru je jako velmi přínosnou zkušenost, při které jsem potkal spoustu zajímavých lidí. Vítězství pak s sebou kromě zájmu médií, věcných cen či peněžité výhry, která půjde na nákup materiálů a expanzi projektu do zahraničí, přineslo hlavně ověření, že projekt má potenciál. A že způsob, jakým ho vedu a chci vést, dává smysl.
Pro koho je vaše obuv určená a v čem je její unikátnost?
O Skinners říkáme, že to jsou takové druhé botky do kapsy. Lze je jednoduše srolovat a vzít všude s sebou. Na brusle, na kolo, při cestování, do fitka, prostě kamkoli. Jde tak o produkt pro lidi, kteří aktivně tráví volný čas, cestují. Navíc jako první obuv na světě obsahují ionty stříbra, které eliminují charakteristický zápach nohou.
Jelikož jednotlivé části k sobě nejsou sešité, ani slepené, ale spojené speciální technologií, dají se tak prát v pračce, aniž by hrozilo jejich rozpadnutí. Hodně dnes lidé slyší i na to, že je při jejich nošení zachována naprosto přirozená biomechanika pohybu chodidla a noha se jim nemusí poddávat tak jako botě. Svaly a šlachy mohou normálně fungovat, a proto neatrofují a nezkracují se.
Zkusil jste i crowdfundingovou kampaň. A tam vás čekal další úspěch.
Skinners jsou nový unikátní produkt, nemohl jsem tak nikde v zahraničí odkoukat, jak se takovéto zboží prodává či zda je o něj vůbec zájem. Abych tedy minimalizoval riziko toho, že strávím několik měsíců výrobou produktu, který stejně nikdo nechce, rozhodl jsem se vytvořit pár prototypů, natočit s nimi video, a to do crowdfundingového projektu. Cílem bylo zjistit, zda se nápad na trhu chytne a získat během 45 dnů předobjednávky za 90 tisíc korun.
Lidé vám ale přispěli částkou šestkrát vyšší.
Nakonec se to trochu zvrtlo. Důvodem úspěchu bylo asi to, že jsem vytvořil produkt, který lidem plní jejich určitou reálnou potřebu. A určitě se vyplatila i důkladná příprava kampaně a neustálá práce na ní během jejího trvání.
V těchto dnech spouštíte sériovou výrobu.
Na zavedení sériové výroby, vyřízení všech formalit a předpisů jsme měli tři měsíce. Slíbil jsem totiž lidem, kteří nám finančně přispěli, že jim doručím všechny odměny, včetně páru skinnersek, do Vánoc. Nemusí se to zdát, ale je to docela šibeniční termín, protože od prototypu k sériové výrobě vede dlouhá cesta. Zatím to jde docela dobře.
Co bylo nejtěžší?
Na prototypech to byla stoprocentní ruční práce, ale ve větším množství to už nejde. Proto nejdůležitější bylo vytvořit formy, aby se urychlila a zlevnila výroba. Jde o dvojčísla a začínáme na velikosti 36. Původně jsme končili na velikosti 45, ale hodně lidí nám psalo, že mají větší nohy. Takže nyní mám v nabídce i číslo 47/48. Vývoj a výroba probíhá kompletně v České republice a materiály pocházejí pouze z Evropy. Jen tak se podařilo pohlídat kvalitu výsledného výrobku a především eliminovat obsah toxických ftalátů, které se v podrážkách převážně asijských výrobců nacházejí a které pak skrze póry pronikají do těla.
Jak budete výrobky prodávat, v obchodech nebo přes e-shop?
V novém roce plánuji spustit e-shop. Chystá se i prodej přes partnery, během kampaně na Hithitu se nám několik tuzemských i zahraničních prodejců ozvalo, že by Skinners rádi do svého sortimentu zařadili.
Kolik boty stojí?
Doporučená maloobchodní cena je prozatím 690 Kč za pár. Tuto cenu bychom chtěli i dodržet, nicméně ještě čekáme na nacenění některých položek ve výrobním řetězci.
A máte už nějaké zaměstnance?
Zatím ne. Pokud potřebuji s něčím pomoci, například s balením nebo propagací, reklamou, domluvím se s externisty.
4. prosince 2015 |
Plánujete prorazit i v zahraničí?
Na jaře příštího roku chci spustit kampaň opět na crowdfundingovém portále Kickstarter, který se jeví jako nejvhodnější místo pro uvedení podobných novinek na mezinárodní trh. Nechtěl jsem jít otrockou cestou oslovování různých firem a obchodů. S tak krátkou historií bychom pro ně byli nikdo. Ale pokud uspějeme v tomto projektu, je větší šance, že si nás všimnou sami, a to nám zajistí rovnocenější pozici při vyjednávání. V lednu pak ještě plánuji cestu na sportovní veletrh ISPO do Mnichova a pak už začnu pracovat na rozšíření modelové řady.
Vystudoval jste práva a pracoval v advokátní kanceláři. Ale kvůli podnikání jste původní profesi opustil.
Pracoval jsem jako advokátní koncipient, ale postupně jsem zjistil, že nejde sedět zadkem na dvou židlích. Takže jsem to riskl a poslední měsíce se věnuji pouze práci na skinnerskách. Jestli to byla rozumná volba, to ukáže budoucnost, rozhodně ale vím, že bych litoval, kdybych to nezkusil.
