Důchodové reformy jsou potřeba, protože obyvatelstvo stárne. Stárnutí má vliv jak na vyspělé, tak i na rozvíjející se země. V České republice činí podíl obyvatel nad 60 let 22,3 procent. V polovině tohoto století se počet lidí nad 60 let zvýší na 38 procent. Vyplývá to z demografické studie Puls, kterou zpracovala na základě celosvětových údajů Allianz.
Optimální řešení tohoto problému podle odborníků neexistuje. "Stát se nemůže spoléhat na zodpovědnost lidí a musí je motivovat a přispívat na důchody. Stejně tak ani lidé se nemohou plně spoléhat na stát a musí hledat cestu jak se na důchod zajistit," vysvětluje Petr Bittner z České spořitelny.
Důchodové systémy porovnala společnost Mercer. Nejlépe si vedla nizozemská varianta, za ní se umístila Austrálie a Švédsko. Hůře pak dopadly důchodové reformy například v USA a Chile. Nizozemsko má třípilířový systém a podmínkou je 50 let příspěvků do průběžného pilíře. Za každý nesplněný rok se důchod o dvě procenta snižuje.
"Lidé si v Nizozemsku nemusí platit pojištění po celé toto období. Pouze se jim celková doba spoření zohlední ve výši důchodu z průběžného systému," doplňuje Bittner. Čím déle si lidé spoří, tím vyšší mají důchod. Stoprocentní penzi má ten, kdo si na důchod spoří celých 50 let.
Podle demografické studie Allianz v České republice pracuje i po odchodu do důchodu ještě asi třetina obyvatel ve věku 60-65 let. Naopak ve Švédsku, kde je jeden z nejstabilnějších důchodových systémů, v tomto věku pracuje 63 procent lidí a v Německu téměř 40 procent.
Na vybrané důchodové systémy se podívejte v naší infografice
Zdroj textu v infografice je Česká spořitelna.
