„Standardem u výrobců jsou v současné době větrné elektrárny o průměrech rotoru 150 až 172 metrů a s výškou věže 100 až 166 metrů. Obecně, čím vyšší elektrárna a čím větší průměr rotoru, tím vyšší výroba,“ vysvětluje jednatelka společnosti Michaela Lužová.
Současný větrný park Břežany vyrobí ročně energii pro asi 1 500 domácností. Nová vyšší a větší elektrárna pokryje spotřebu asi čtyř tisíc domácností. A to má k této náhradní supervrtuli přibýt ve stejném katastru ještě jedna nová, zřejmě stejného typu.
Společnost už má souhlas obce, pozemek i zajištění vedení elektřiny do sítě. S oběma záměry ovšem musí projít i posouzením vlivu na životní prostředí EIA a stavebním řízením, u nové vrtule i změnou územního plánu – tedy zdlouhavým procesem s nejistým výsledkem.
„Ke změně územního plánu ještě nemáme všechna potřebná souhlasná stanoviska, aktuálně nás blokuje ministerstvo obrany, se kterým intenzivně jednáme,“ líčí Lužová.
Ministerstvo totiž příliš nechce pouštět větrné elektrárny do svých ochranných pásem. Vyřízení stavebního povolení na větrnou elektrárnu dnes trvá osm až deset let, a tak se stává, že developer dostane zelenou na vrtuli, která se už nevyrábí.
Větrné a solární elektrárny se dobře doplňují
WEB Větrná energie má na jižní Moravě kromě břežanského větrného parku ještě o kousek dál v Banticích další větrnou elektrárnu a v Dobšicích u Znojma fotovoltaickou. Budoucnost alternativní energetiky je právě v doplňování jednoho druhým.
„Dobře navržená větrná elektrárna je důležitým obnovitelným zdrojem energie. Co je ale zásadní, dobře doplňuje elektrárny solární. Je to dáno tím, že když svítí slunce, bývá často bezvětří a naopak – když fouká, bývá zataženo,“ vysvětluje na svém webu společnost E.ON, která také elektřinu z Břežan vykupuje.
Výroba elektřiny na jižní MoravěFotovoltaická: 511 tisíc MWh Zdroj: čtvrtletní zprávy ERÚ za rok 2021 |
Sluneční elektrárny na jihu Moravy jsou největším zdrojem energie, u větrných je to přesně naopak (viz box). Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) je díky příhodným podmínkám podíl elektřiny vyrobené ze slunce na jihu Moravy největší v Česku.
„Osobně považuji větrnou energii za součást energetického mixu, který potřebujeme, abychom rozšířili pestrost zdrojů obnovitelné a udržitelné energie. Má to samozřejmě v sobě to ‚ale‘. Větrníky jsou vnímány mezi obyvatelstvem různě a mnohdy spíše negativně,“ podotýká náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).
Například loni rozhodli lidé z Drnholce na Břeclavsku v referendu, že nesouhlasí se vznikem šesti větrných elektráren v katastru obce. V roce 2014 zase bojovali Znojemští proti větrnému parku, který plánovali v Podyjí příhraniční rakouské obce a spolkové lesy. K podpisu petice proti záměru vyzýval i tehdejší starosta Vlastimil Gabrhel (dříve ČSSD) s tím, že desítky větrníků negativně ovlivní podnikání hlavně na Vranovsku, a ani tento projekt neuspěl.
Za vše také mluví to, že WEB Větrná energie rakouských majitelů nabízí prostřednictvím akcií podíl na projektech. V Rakousku má přes čtyři tisíce akcionářů, v Česku není zájem.
Dubec potvrzuje, že rozhodnutí o výstavbě větrníku v lokalitě je závislé na postoji místní samosprávy, potažmo obyvatel. „Pak je to o nějakém win-win řešení, výhodném pro provozovatele i místní, kteří by z takové instalace měli těžit třeba levnější energii v domácnostech. I tohle může dost ovlivnit smýšlení o větrných elektrárnách a jejich instalaci v krajině,“ myslí si náměstek.
Výhody pro obce. A co vliv na zvířata?
Například zmíněné Břežany dostávají do rozpočtu ročně za každý stožár 106 tisíc korun, u jedné supervrtule má jít o 400 tisíc. Podle starostky Jany Surovcové (STAN) nebyl s elektrárnou za sedmnáct let žádný problém.
Častou výtkou u větrníků je, že jsou hlučné a zabíjejí zvířata. Dělá se však hluková studie a minimálně rok se vyhodnocují vlivy na faunu. Například v Břežanech se líbí netopýrům, a tak se kontrolovalo, jestli jim elektrárny neubližují. Při ročním zkoumání se jich našlo asi pět mrtvých.
Rakousko je větrníků plné, za českou hranicí stojí jen osamělé elektrárny |
„Když jsme se bavili s místními, řekli nám, že jejich kočky za noc přinesou klidně čtyři netopýry. Stejně tak tudy každoročně lítá hejno divokých hus, ale umí se vyhnout. Mnohem víc ptáků zahyne na silnicích nebo nárazem do výškových budov,“ zdůrazňuje Lužová.
Řešení je už i v případě orla mořského, který se od svých leteckých tras neumí odchýlit. Tehdy se používá kamera, která v momentě zachycení orla vrtuli okamžitě zastaví.
