Ilustrační snímek. | foto: Pavlíček Luboš, MAFRA

Šizené včelí výrobky téměř zmizely z regálů. Med podléhá přísným kontrolám

  • 30
Podíl nevyhovujících medů prodávaných v obchodech za poslední roky rapidně klesl. Data Státní zemědělské a potravinářské inspekce ukazují, že ve srovnání s rokem 2015, kdy odhalila 66,3 procenta nevyhovujícího produktu, v roce 2020 to bylo už jen 18,6 procenta ze zkontrolovaných šarží v českých obchodech. To je nejnižší číslo od roku 2010. Rostoucí kvalita medů na pultech je jedním z důvodů, proč jim Češi stále více důvěřují.

Byť by měl být podle procentuálního podílu každý pátý med v obchodě nevyhovujícím, ve skutečnosti je nevyhovujících medů ještě méně. Kontroloři totiž nepostupují náhodně, ale chodí na cílené kontroly k těm zpracovatelům, u nichž mají podezření. 

„Selektujeme vzorky pro hodnocení v laboratořích podle systému posouzení rizika, který zohledňuje velké množství parametrů,“ popisuje Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Produkci medu může výrazně ovlivnit kůrovec, říká učitel včelařství

„Po kauzách prodeje nepoctivého medu v Česku klesla důvěra v kvalitní med v obchodech. Situace se ale už nějakou dobu normalizuje a meziročně pozorujeme nárůsty prodejů, takže se zákazníci s důvěrou vracejí,“ vysvětluje Milan Špaček, jednatel firmy Medokomerc, která je největším českým zpracovatelem medu.

Zákazník v současné době v obchodě téměř nenajde padělaný med. „Kvalita medů se za několik posledních let velmi zlepšila. Významně k tomu přispěly časté inspekční kontroly i vlastní testování medů na straně výrobce. V současné době je téměř nemožné v obchodech narazit na nekvalitní nebo falšované medy ze zahraničí,“ popisuje situaci vedoucí laboratoře Výzkumného ústavu včelařského Dalibor Titěra

Kontroly nad rámec

Medy z Evropy i mimo ní kontroluje mimo jiné magnetická rezonance, která v medu odhalí cizí látky i to, zda byly včely přikrmované sirupy. Výsledky kontrol tak vyvracejí mýtus, že zahraniční medy nemusejí být dostatečně kvalitní.

Magnetickou rezonanci například využívá český producent, společnost Medokomerc. „Kvalitu medu hlídáme takzvanou třístupňovou kontrolou. Ze všech nakupovaných medů odebíráme vzorky, další vzorky odebíráme během jejich zpracování a poslední vzorek z každé vyrobené šarže.  Naše zorky pravidelně posíláme do laboratoře QSI v německých Brémách, kde využívají nejlepší kontrolní metody, které v Evropě pro med existují. V Česku bohužel není žádná laboratoř, která by dokázala testovat všechny námi požadované parametry,“ přibližuje Špaček z Medokomerc.

Med podraží o pětinu, říká jeden z největších prodejců. Tekutého zlata je málo

Falšované medy nejčastěji obsahují nedostatek enzymů, nadměrné hodnoty některých látek, barviva či antibiotika. „Dokonce byly objeveny medy označené neexistujícím výrobcem a ke zboží byl připojen daňový doklad uvádějící nepravdivé IČO, název firmy a adresu výrobce, respektive uváděl údaje neexistujícího subjektu,“ popisuje Pavel Kopřiva.

Med, který se může zdát na první pohled závadný, však může být zcela v pořádku. Nedostatky většinou spotřebitel nemůže odhalit. „Každý med je jiný, liší se chutí nebo tekutostí. Med s vyšším obsahem glukózy například rychleji krystalizuje, což ale není na závadu,“ uzavírá Špaček.