Průměrná cena nového bytu v Praze se v druhém čtvrtletí letošního roku vyšplhala na 75 791 korun za metr čtvereční, což je o 15 % více než ve stejném období loňského roku, kdy stál nový byt v průměru 65 992 korun za metr čtvereční. To se promítlo i do cen starších bytů v české metropoli, jejichž průměrná cena v druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 14 % na 76 740 korun za metr čtvereční. Vyplynulo to ze statistik společností Trigema, Skanska Reality a Central Group.
Bublina se nafukuje. Ceny kanceláří i skladů jsou vyšší než před krizí |
Drahé bydlení a zároveň nedostatek bytů zvětšuje trend takzvané suburbanizace, při které se lidé stěhují na okraj měst a za jejich hranice. Suburbanizace je všeobecně pokládána za negativní jev a stěhování z důvodu nedostupného bydlení jej ještě umocňuje.
Suburbanizací v Praze a okolí se zabývá i architekt Filip Foglar z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Podle jeho výzkumu přibylo v Praze od roku 2001 do roku 2015 celkem 120 000 nových obyvatel. Ve Středočeském kraji to však za stejné období bylo 220 000, což je skoro dvojnásobek.
„V poslední době se lidé stěhovali za město díky touze po vlastním domě se zahradou. Nevadilo jim ani dlouhé dojíždění, denní závislost na cestování auty a nedostatečné občanské vybavenosti sídel za městem. V současné době si už řada lidí výhody města uvědomuje, ale nedostatek bytů a jejich ceny bydlení v metropoli celé řadě z nich znemožňují,“ říká architekt Filip Foglar z IPR.
Stěhování obyvatel za město je podle něj i ekonomicky a ekologicky několikanásobně méně výhodné pro městskou správu. „Například v kompaktním městě na jednoho obyvatele připadá 40 cm kanalizace, zatímco na obyvatele žijícího na okraji Prahy je to 5,5 metrů. O (ne)efektivitě zavádění MHD do těchto lokalit ani nemluvě,“ podotýká Foglar.
Stěhování napomohly i nové byty
Z mapy, kterou Foglar z IPR vypracoval, je vidět, že k největšímu úbytku obyvatel uvnitř Prahy došlo od roku 2001 na Praze 1, Praze 4 a Praze 11. Naopak největší přírůstek obyvatel zaznamenaly za sledované období okrajové části Prahy a obce za Prahou. „Velký přírůstek zaznamenáváme na Praze 13 a zároveň na Praze 9, kde ho podpořila výstavba nových bytů na brownfieldech, které nejsou ze stavebního hlediska územním plánem zablokované,“ říká Foglar.
Ceny starších bytů stouply v Česku od roku 2000 trojnásobně |
Markantní příbytky obyvatel v satelitech, v bezprostřední blízkosti hlavního města, jsou dány cenou pozemků. Ty jsou za Prahou mnohem levnější.
„Několikanásobné navýšení počtu obyvatel je kromě ceny a dobré dostupnosti dáno i původními územními plány, které tento rozvoj umožnily. Příkladem jsou Jesenice a Velké Přílepy. V Milovicích je nárůst zase dán především přerodem z původně vojenského prostoru opuštěného armádou a systematickou strategickou snahou města o rozvoj,“ vysvětluje Foglar.
Bydlení ve Středočeském kraji
Mapu zvětšíte, když na ni kliknete.
Z mimopražských oblastí stojí za zmínku pokles počtu obyvatel v Kladně, které ve zmiňovaném období přišlo o 3 382 obyvatel. „Zde je to způsobeno úbytkem pracovních příležitostí v průmyslu a zároveň nevyhovující a stagnující kvalitou dopravního napojení na Prahu. I přes velký potenciál Kladna jako jednoho z těžišť metropolitního regionu, je zatím zlepšení jeho dostupnosti, které by vztah s Prahou i zájem v Kladně bydlet iniciovalo, v nedohlednu,“ dodává Foglar.
V Brně jako v Praze
Velmi podobná situace panuje i v jihomoravské metropoli, kde se trend suburbanizace kvůli rostoucím cenám bydlení také zvyšuje. Podle údajů společností Trigema a Trikaya na konci 2. čtvrtletí letošního roku stály nové byty v Brně průměrně 61 200 Kč za metr čtvereční. Pro srovnání, za stejný kvartál v předešlém roce byla cena 56 363 Kč za metr čtvereční. Posilující trend suburbanizace jde vidět i z dat Českého statistického úřadu, podle kterých od roku 2001 do roku 2016 populace v oblasti Brno-venkov vzrostla o 34,5 %, zatímco Brno-město zaznamenalo pouze 1 procentní přírůstek.
„Kromě vysokých cen bydlení má suburbanizace i další důvody. V předcházejícím období hospodářské recese poklesla poptávka po bytech. To se projevilo jak v poklesu výstavby nových bytů a počtu rekonstruovaných bytů, tak i poklesem počtu připravovaných projektů rezidenční výstavby. Situaci nenahrává ani délka přípravy takovýchto projektů, která trvá ve velkém městě od záměru po vydání stavebního povolení více jak 5 let,“ komentuje situaci v Brně Kateřina Gardoňová z kanceláře primátora města Brna.
Trend by podle ní mohla zvrátit větší podpora města směrem k rezidenčním projektům v oblasti přípravy a realizace základní infrastruktury, podpora dostupného nájemního bydlení, hypoteční financování nejen soukromého, ale i družstevního bydlení.
V případě ostatních větších měst, včetně Plzně, je již intenzita bytové výstavby v okolí nižší. „Hlavním důvodem je jednak velikost těchto aglomerací, která bývá ve srovnání s Prahou či Brnem zpravidla menší, dalším pak skutečnost, že rozdíl v ceně za bydlení ve městě a mimo něj není na rozdíl od hlavního města a jihomoravské metropole již tak markantní,“ vysvětluje šéf společnosti Trigema Marcel Soural a dodává, že Plzeňský region zaznamenává v posledním období velký rozmach, což se mimo jiné odráží ve zvýšené nabídce nových bytů, které se zde prodávají.
Podle něj je pro rozvoj další bytové výstavby důležitá také doprava. „V posledních letech se výrazně zlepšila kvalita příměstské železnice, ale stále například chybí dostatečné propojení s pražskou MHD a dostatek záchytných parkovišť P+R, kterých je okolo 3 tisíc. Do Prahy přitom každodenně dojíždí okolo 170 tisíc lidí,“ dodává Soural.
