Dlouhodobá sucha bez několikadenních dešťů, které by nasytily proschlou půdu vláhou, a řada parných dnů, kdy se teploty dostaly nad 30 stupňů. To jsou hlavní příčiny prozatímních nižších výnosů ze sklizní, s nimiž minulý týden začali zemědělci na mnoha místech ve Zlínském kraji.
„Výnosy budou minimálně o třetinu nižší,“ odhadla šéfka zlínské okresní agrární komory Jana Brázdilová.
V Agrodružstvu Morkovice sklidili zatím deset procent osetých ploch, na kterých pěstují sladovnický ječmen. A přestože jde jen o část rozsáhlých polností, lze už teď usuzovat na horší rok. „Nebude to dobré, výpadek počítáme až do třiceti procent,“ hlásil předseda představenstva družstva Josef Uchytil.
„Ještě před měsícem bych nevěřil, kdyby mi někdo řekl, že budeme mít takové ztráty. Vypadalo to dobře. Potom ale přišla velká horka, která v kombinaci se suchem udělala své,“ popsal Uchytil
Ječmen má nízké kořeny a na vláhu jednoduše nedosáhl. Kvůli vedrům začal navíc předčasně dozrávat. Zrna jsou menší a méně kvalitní. „Tak špatný ječmen jsme neměli už několik let,“ posteskl si Uchytil.
Slabá úroda je i v okolních zemích
Zlínský koncern Lukrom, který má pole i v okolí Hodonína, kde je situace se suchem ještě horší, odhaduje ztráty možná až na 40 procent.
„Zrna obilovin vypadají jak větší kmín, upekla se ve vedru. Když nezaprší, nic s tím nenaděláme. S vodou ale začíná být problém jinde, je jí velmi málo,“ poznamenal majitel Lukromu Zdeněk Červenka.
Suché a horké počasí můžou nakonec pocítit nejen zemědělci, ale také zákazníci, kteří nakupují pečivo. „Když nebude obilí, cena pečiva vzroste. Těžko zatím říct, jak moc,“ nastínila Brázdilová.
Zemědělci ovšem současně upozorňují na to, že před pár lety výkupní ceny obilí výrazně poklesly. A když teď půjdou zase nahoru, neměl by to být důvod ke zdražování potravin. Hrozí ale i to, že se obilí bude muset dovážet, otázka ovšem zní, odkud. V sousedních zemích je totiž situace podobná.
U většiny vrtů je stav vody pod normálem
Zatím se sklízí hlavně ozimé ječmeny a nikdo netuší, jak dopadnou další obiloviny. Problémy mohou být také s řepkou, mákem, kukuřicí i bramborami, pokud se neobjeví dlouhodobější mírné deště, o něž zemědělci velmi stojí. Naopak další vedra by mohla úrodu ještě více poškodit.„Hlavně aby nepřišly přívalové deště a kroupy,“ obává si Uchytil.
Bouřky a prudší deště, které se krajem občas přeženou, úrodu nespasí. Voda odteče dříve, než se stačí vsáknout. Přitom půda by vláhu akutně potřebovala. Hladiny podzemních vod klesají, nebo někde v lepším případě stagnují.
„U asi sedmdesáti procent vrtů je stav podnormální až silně podnormální,“ popsala vedoucí hydrologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Eva Soukalová.
Zlínský kraj je s půdním suchem do 40 centimetrů hloubky v kategorii středně velkého ohrožení, což ještě není katastrofa. Ovšem bez deště se ohrožení může změnit na velmi vysoké, jako v některých částech jižní Moravy.
Stále se nepodařilo dohnat deficit z předloňského roku, kdy spadlo o 130 milimetrů srážek méně ve srovnání s průměrem. Navíc letos nebyla ani dostatečně vydatná zima na sníh, který zásoby podzemních vod nedoplnil.
Nedostatek vody se projevuje také v potocích a řekách, které jsou mnohem prázdnější, než běžně bývají v tuto roční dobu.
