Dosud v Česku existují čtyři různé napájecí soustavy. Pro dopravce to znamená, že musí mít buď dražší vícesystémovou lokomotivu či jednotku, která umí jezdit na více typů trakcí, nebo pro každé úseky jinou lokomotivu. Centrální komise ministerstva však už schválila přechod na jednotný standard.
Studie proveditelnosti, kterou pro ministerstvo zpracovaly společnosti Sudop Praha a Sudop Brno, doporučují, aby se přešlo na jednotný systém střídavého napětí (AC) 25 kV, 50 Hz.
„Každé další prodlení vede k ekonomickým ztrátám,“ píší autoři v závěru studie, kterou má MF DNES k dispozici. Podle autorů se totiž i přes vstupní náklady provoz na střídavé trakci vyplatí, protože je efektivnější a výrazně snižuje ztráty energie.
Materiál bez výhrad
Po dlouhé době je to materiál, proti kterému nemají zásadní připomínky ani dopravci. „Budeme na toto téma ještě jednat, ale na první pohled se nám zdá materiál dobře zpracovaný a převod na jednotný napájecí systém podporujeme,“ říká například Oldřich Sládek, ředitel sdružení nákladních dopravců Žesnad.cz. Evropský účetní dvůr už dříve upozornil, že více systémů napájení je vážnou překážkou k rozvoji nákladní dopravy.
Půjde o obří investici - studie uvádí celkové náklady až 79 miliard korun. Tato částka však zahrnuje i náklady na ostatní modernizace tratí, které by tak jako tak proběhly. Další peníze bude stát proměna vozového parku dopravců. Ti částečně počítají s tím, že bude probíhat přirozená obnova, například České dráhy chtějí některé soupravy přestavět.
Kde začne přepínáníDokončená studie počítá s tím, že přepínání ze stejnosměrného napětí na střídavé proběhne postupně. První úsek bude Nedakonice - Říkovice na druhém tranzitním koridoru Břeclav - Přerov, což umožní elektrizaci dalších tratí navazujících na 2. koridor. V Čechách bude první pravobřežní trať podél Labe z Kutné Hory do Děčína. |
„Nákup nových vozidel počítá s tímto převodem,“ říká mluvčí ČD Petr Štáhlavský. Jako příklad uvádí nové dvousystémové jednotky pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Největšími úpravami by musely projít patrové jednotky CityElefant, kterých mají České dráhy 83. Ve hře je například možnost rozšířit je o další vůz s trafem a pohonem. Náklady na proměnu odhadují ČD na jednotky miliard korun.
V Česku jsou dosud dvě hlavní napájecí soustavy - stejnosměrná 3 000 V a střídavá 25 kV, 50 Hz. Na stejnosměrnou trakci se jezdí zjednodušeně řečeno v severní části země, na střídavou v jižní. Stejnosměrné napětí tvoří více než polovinu elektrifikovaných tratí, ale výkonově jde o důležitější tratě, například hlavní koridor z Prahy do Ostravy. Tratě se stejnosměrným napětím přepraví většinu cestujících v osobní dopravě, ale také většinu nákladu na železnici.
Stejnosměrné napájení (DC) se podle odborníků přežilo. Vedení má například nižší přenosovou schopnost, neumožňuje také vracet proud například z brzdění zpět do distribuční sítě. Autoři studie odhadují úspory energie až na 30 procent, což je 588 milionů za rok v cenách a výkonech roku 2015.
Stejnosměrný proud navíc podle studie poškozuje kovové konstrukce na trati. Jde o problém takzvaných bludných proudů, stejně tak způsobuje problémy vozidlům.
Z Břeclavi do Německa
Plány počítají s tím, že při přechodu na střídavou trakci se výrazně rozšíří kilometráž elektrifikovaných tratí, protože jedna napájecí stanice dokáže zásobovat až 400 kilometrů železnice, zatímco stejnosměrná trakce potřebuje takových stanic mnohem více. Pro střídavou trakci mluví i zkušenost s ledovkou, která v prosinci 2014 paralyzovala cestování elektrickými vlaky. Zatímco na stejnosměrných tratích vlaky stály, pod střídavou trakcí jezdily.
Slabší výkon stejnosměrné soustavy navíc některé vlaky zpomaluje, protože silnější stroje potřebují zejména při rozjezdu takový výkon, že jim je automaticky omezován.
Jako první se podle materiálu ministerstva začne přepínat na střídavou trakci trať Nedakonice - Říkovice na koridoru Břeclav - Přerov, což umožní i elektrizaci tratí Otrokovice - Zlín - Vizovice a Staré Město - Luhačovice.
S přepínáním už začali na Slovensku, odkud by měl postupovat další ze směrů postupného přechodu. Ten by měl zahrnovat trať podél Labe od severu tak, aby se co nejdříve vytvořila souvisle elektrizovaná trať pod střídavou trakcí Břeclav - Havlíčkův Brod - Kutná Hora - Kolín - Lysá nad Labem - Děčín - státní hranice s Německem. Přepínání bude doprovázet i celková modernizace trati. Během 30 let by měly postupně přibývat další úseky.
