1 Gotthardský železniční tunel - 57 km
Švýcarský železniční tunel je nejen nejdelším, ale zároveň i nejhlubším tunelem světa. Jedná se totiž o takzvaný úpatní tunel, což znamená, že vede od úpatí hlavního hřebenu k jeho úpatí na druhé straně a vyhýbá se tak složitému stoupání do vysokých výšek. V některých místech je i 2 300 metrů pod vrcholkem hory Piz Vatgira. Převýšení tunelu je minimální, maximálně vede ve výšce 550 metrů nad mořem, a je téměř bez větších zatáček.
Díky tunelu se cesta mezi Curychem a Milánem zkrátila o hodinu na zhruba dvě hodiny a 50 minut. Cesta letadlem trvá 55 minut. Konečný účet za stavbu nejdelšího tunelu dosáhne při aktuálním kurzu zhruba 300 miliard korun. Tunel byl součástí vlny investic švýcarské vlády do železniční sítě, její součástí je výstavba dalších tří tunelů, modernizace vozového parku a opatření proti hluku (více o tunelu čtěte zde).
2 Brennerský tunel – 55 km (64 km)
Pro některé země se zdá být délka železničního tunelu absolutní prioritou. Po dokončení Brennerského tunelu, plánovaného na rok 2026, lze očekávat spor o to, kdo nejdelším tunelem světa disponuje. Brennerský tunel mezi rakouským Innsbruckem a italským Franzensfeste má měřit „jen“ 55 kilometrů, což by z něj udělalo světovou dvojku. Jenže projektanti k celkové délce připočítávají ještě už existující převážně podzemní trať „Umfahrung Innsbruck“, která bude tvořit jeden z dvou severních výjezdů. Při jejím přičtení k celkové délce podle stavební firmy půjde o nejdelší podzemní železniční trať světa o délce 64 kilometrů.
3 Tunel Seikan – 54 km
V posledních letech se na špici žebříčku nejdelších železničních tunelů začínají vracet tratě pod alpskými masivy a vypadá to, že tak ukončují éru podmořských tunelů. Až doposud byl světovou jedničkou japonský tunel Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó, který je dlouhý 54 kilometrů.
Tunel Seikan byl zprovozněn po 24 letech plánování a výstavby na jaře roku 1988, čímž se dokončilo železniční propojení všech velkých japonských ostrovů. Cena se z původně plánovaných 200 miliard jenů vyšplhala na 700 miliard. Jde údajně o první tunel světa, který protínal mezinárodní vody a vedl tedy územím nikoho. Od letošního roku jezdí tunelem i vlaky Šinkansen (více čtěte zde).
4 Eurotunel – 50 km
Také případ Eurotunelu vedoucím pod Lamanšským průlivem je součástí zápolení o nejdelší tunel. Přes padesát kilometrů dlouhé spojení Francie a Velké Británie sice nikdy nebylo celkově delší než jeho japonský konkurent. Jenže zatímco v Japonsku vede pod mořem pouze úsek o délce 23,3 kilometrů, v Evropě je to 37 kilometrů, což z Eurotunelu dělá nejdelší podmořský tunel světa.
Vážně míněné plány na propojení Franci a Anglie se začaly objevovat už v osmnáctém století, většinou se však ukázalo, že jsou technicky nerealizovatelné. Z iniciativy premiérky Margaret Thatcherové se opět objevily v polovině osmdesátých let. K zprovoznění tunelu došlo po deseti letech v roce 1994.
5 Březenský tunel – 1 758 m
Jednokolejový Březenský tunel na trase mezi Lužnou u Rakovníka a Chomutovem sice zdaleka nedosahuje parametrů světových rekordmanů, je ale nejdelším v Česku. Byl zbudován v roce 2007 kvůli nutnosti přeložit trať kvůli postupující těžbě hnědého uhlí. Ten ale také nemusí nejdelším tunelem zůstat dlouho. V následujících letech má v Česku postupně vzniknout hned několik tunelových rekordmanů včetně téměř pět kilometrů dlouhého tunelu Oucmanice.
První vlaky projely nejdelším tunelem světa před půl rokem:
1. června 2016 |
