Na koleje se totiž v dřívějších transakcích mezi oběma státními organizacemi zapomnělo a převádět se budou zvlášť.
Plán na pozemkovou transakci už dostává reálné obrysy. Správce kolejí vybral geodety, kteří zhruba za 30 milionů korun dělají zaměřování pozemků.
K prodeji totiž může dojít až po geometrickém oddělení příslušných částí pozemků. „Vlastní transakce bude v řádu miliard, ale konečnou cenu stanoví znalec,“ prohlašuje mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Kateřina Šubová.
Ve hře je kromě prodeje varianta pronájmu pozemků. Pro České dráhy, které tíží vysoká zadluženost, může jít o další vítaný zdroj peněz na splácení dluhů. I proto jsou finanční očekávání dopravce často až nereálná.
„Proč máme šetřit pouze milion po milionu, když tady máme možnost získat miliardu ročně? SŽDC užívá něco (pozemky pod kolejemi, pozn. red.), za co neplatí,“ citoval například zpravodaj železničních odborů Obzor člena představenstva Českých drah Františka Bureše.
Prodali „živou i mrtvou“ cestu
Transakce je důsledkem špatně rozdělené železnice v roce 2002 mezi České dráhy a SŽDC. Původně měl vzniknout dopravce a správce infrastruktury, ale v majetku ČD zůstala nadále řada nemovitostí.
Správa železniční dopravní cesty vylepšovala hospodaření Českých drah už v minulosti. Největší rozruch vzbudil převod takzvané mrtvé dopravní cesty, tedy část kolejí, budov a pozemků, za něž dopravce dostal celkem 12 miliard korun.
V účetnictví SŽDC byl posléze majetek koupený za 12 miliard zanesen v hodnotě 3,2 miliardy. Stejným způsobem později České dráhy prodaly SŽDC „živou“ dopravní cestu, tedy především výpravčí.
Kvůli tomu, že se nepřevedly s nádražími všechny pozemky, zůstává paradoxní stav. Nádraží patří sice SŽDC, ale první nástupiště jsou nadále ve vlastnictví Českých drah, protože neležela na pozemcích budov nádraží.
Na jaře šéf ČD Pavel Krtek odhadl cenu prvních nástupišť na 1,5 miliardy korun.
České dráhy zatím nechtějí plán na převod příliš komentovat. „Čekalo se na převod nádraží, teď je vše na začátku,“ říká mluvčí ČD Radek Joklík. Není tak jasná ani cena, ani to, kde SŽDC na transakci vezme peníze.
Dá se přitom očekávat výrazný odpor soukromých dopravců, kteří v transakci budou spatřovat nedovolenou veřejnou podporu. Podobně tomu bylo ostatně u převodu nádraží.
„České dráhy by tak od státu dostávaly peníze za to, že stát využívá pozemky, které jim předtím bezplatně přenechal. Jednalo by se o účelové zalepování ztráty z osobní dopravy, které by pro nás bylo poškozující. Zvážíme následné právní kroky,“ říká například šéf Leo Express Peter Köhler. Podle něj by stačilo pozemky bezplatně převést.
Už za nádraží dostaly České dráhy méně, než původně plánovaly, a to 3,3 miliardy korun. Původní odhady přitom počítaly s dvojnásobkem až trojnásobkem.
Velké zadlužení ČD vzniklo především kvůli vysokým investicím do modernizace vozového parku. Celkem skupina dluží přes 35 miliard korun, jen na úrocích ročně platí přes miliardu.
Náklady na úroky se firmě podařilo snížit, díky nižším sazbám na trhu vydal dopravce nové dluhopisy. Levné peníze přitom mění i strategii: některé stroje si České dráhy či dceřiné ČD Cargo koupí raději za „své“ z úvěrů než formou leasingu či pronájmu. Jde například o nové lokomotivy Vectron pro ČD Cargo nebo posunovací lokomotivy.
