Organizace Foodwatch vyhodnotila výsledky řady vědeckých studií zabývajících se zdravotním stavem hospodářských zvířat a přepočítala je na množství potravy, kterou produkují. Podle organizace tak každý desátý litr mléka pochází ze zaníceného vemene. Čtyři z pěti vajec snesly slepice s polámanými kostmi a každé druhé prase trpí při dodávce na jatka nemocí, způsobenou nevhodným chovem.
„Pokud se bavíme o chovu hospodářských zvířat, řeší se většinou jen formální kritéria jako je množství prostoru pro jedno zvíře nebo vybavení stájí. To je ale málo. Většinou se zamlčuje, že většina zvířat trpí vážnými zdravotními problémy,“ uvedl Matthias Wolfschmidt z Foodwatch, který měl vyhodnocení na starost.
Krávy nejčastěji kulhají, trpí poruchami metabolismu a plodnosti a záněty vemen. U prasat to je stejně jako u drůbeže chronické onemocnění kloubů. Slepice navíc často trpí zlomeninami, záněty vejcovodu či různými parazity. Podle spotřebitelské organizace přitom neexistují zásadní rozdíly mezi ekologickými a konvenčními chovy a roli nehraje ani jejich velikost. Zdraví zvířat ovlivňuje pouze přístup konkrétního chovatele.
Nemocné orgány se vyhodí, maso využije
Produkty takových zvířat jsou pak podle Foodwatch z veterinárního hlediska považovány za bezpečné. Nakažená zvířata, která aktuálně trpí nějakou nemocí, sice nesměřují na jatka, jinak je tomu ale například u krav, které prodělaly zánět plic nebo zánět jater v minulosti. „Tyto orgány se vyhodí, maso se však využije,“ řekl deníku taz Wolfschmidt.
Spolkový svaz veterinárních lékařů však některé závěry studie zpochybnil. Podle předsedy Siegfrieda Modera není například možné, aby se do oběhu dostalo mléko ze zanícených vemen. „To je prostě zakázáno,“ vyloučil Moder. Expertka na ekologické zemědělství Ute Knierimová z univerzity v Kasselu zase upozornila, že především kvalita života prasat v biochovech je výrazně vyšší než u konvenčních zemědělců.
I ona ovšem potvrdila, že co se týká výskytu nemocí není mezi ekologickým a běžným zemědělství velký rozdíl. Výtky vůči závěrům Foodwatch se pak neobjevily u zdravotních problémů zvířat, jakými jsou právě zmiňované zlomeniny či onemocnění kloubů, které na zdraví člověka nemohou mít vliv.
