„Jsou to vína pro lidi, kteří rádi experimentují. Kteří se nebojí, neupínají se k jedné odrůdě, ale rádi ochutnají něco nového,“ říká Lukáš Lukáš z Templářských sklepů Čejkovice, které mají patrně největší nabídku vín z nových odolných odrůd v zemi.
V portfoliu mají vína, jejichž jména zní trochu jako kouzelnická zaklínadla – Solaris, Saphira, Alleta, Johanniter, Cabernet Cortis. A také Hibernal, z nějž víno chutná po broskvi nebo grapefruitu a v posledních letech zažívá obrovský boom. „Vinohradníci tuto odrůdu pro její odolnost hojně vysazují i do mrazových kotlin,“ potvrzuje Lukáš.
„Templáři“ prodávají nové odrůdy teprve asi pět let. „Jsme tedy teprve na začátku,“ naznačuje Lukáš s tím, že nové odrůdy se v povědomí lidí usazují i desítky let. „Bereme to jako doplněk prodeje. Už teď si ale lidé, kteří mají rádi sladká vína, Solaris nebo Hibernal velmi oblíbili,“ potvrdil.
Na starší, ale také málo známé odrůdy sází i letošní vítěz soutěže Vinařství roku Chateau Valtice.
Během posledních tří let zavedli na trh odrůdy jako Cabernet Blanc, Tramín žlutý nebo Bouvierův hrozen. „Všechny jsou velmi úspěšné na výstavách. Náš Bouvierův hrozen se dvakrát po sobě dostal do Salonu vín,“ potvrdil marketingový ředitel vinařství David Šťastný v době zisku titulu Vinařství roku.
Podle něj lidé novinky vyhledávají. Zákazníci dle jeho zkušeností nemají příliš rádi inovace například na etiketách. Naopak velmi oceňují, když se rozrůstá škála nabízených vín.
„Naši odběratelé mají zájem o vinařské novinky, rádi ochutnávají něco nového, zajímají se, jak odrůdy vznikly, jak se dostaly na Moravu, kde přesně jsme je vysázeli. Rádi se podívají i do vinohradů. V České republice je to trochu jinak než ve světě, kde se jednotlivé oblasti více specializují na konkrétní odrůdy. U nás se odrůdová škála neustále rozšiřuje a lidé to oceňují,“ uvedl.
Víno ze sta odrůd i Chile na Moravě
V nabídce moravských vinařství se tak dají najít opravdové perličky. Například již zmiňovaný Cabernet Cortis, který se zapsal do Státní odrůdové knihy až v roce 2013. Genom této odrůdy je tvořen zástupci ze tří kontinentů - Evropy, Asie a Severní Ameriky.
Skutečnou kuriozitou mezi víny, která odráží odrůdovou pestrost českých a moravských vinic, je pak víno Symposion od vinařství Ampelos Vrbovec.
Jedná se o cuvée, které je v bílé verzi vyrobeno scelováním 110 bílých odrůd a v červené verzi vzniká z 80 modrých odrůd révy. Vinař Josef Valihrach zase do místních podmínek zasadil vlajkovou loď Chile - odrůdu Carménere.
Zatímco ve své jihoamerické domovině je těžkým alkoholickým vínem, moravské podmínky ji změnily v lehčí a úžasně voňavé víno s plným tělem.
„Vinaři i šlechtitelé zkoušejí spoustu nových věcí, aby dokázali zákazníka zaujmout,“ míní Marek Babisz, hlavní sommeliér Národního vinařského centra ve Valticích.
Nové odrůdy, ať už vznikající křížením, nebo dovezené z ciziny, podle něj těžko nahradí ryzlink rýnský nebo sauvignon, které se na Moravě pěstují už stovky let. „Některé však skutečně mají do budoucna velkou perspektivu,“ soudí například o Hibernalu.
Bohatější skladbě nahrává měnící se klima
Jeho kvality však podle Babisze bude muset prověřit až následujících padesát, možná i sto let. A že překvapení se konat může, ukazují i zkušenosti z nedávné minulosti.
„Dlouho se například mělo za to, že u nás nikdy nemůže dozrát a dosáhnout potřebné kvality Merlot. A letos se stal šampionem Salonu vín,“ upozorňuje Babisz. I netradiční odrůdy se v nejprestižnější tuzemské soutěži vín pomalu zabydlují. Součástí kolekce stovky nejlepších vín už byly například Laurot, Malverina či Viognier.
Bohatější odrůdové skladbě nahrávají i měnící se klimatické podmínky. „Hranice tepla se neustále posunuje. Za dvacet třicet let budeme možná ideální oblastí na pěstování červeného vína,“ říká s mírnou nadsázkou.
Faktem však je, že z odrůd, které před třiceti či čtyřiceti lety v republice nevykazovaly velkou kvalitu, se dnes rodí vynikající vína.
