Svalovina jihoamerických sudokopytníků má podle Bolivijců nízký obsah tuků a vysoký podíl nenasycených mastných kyselin.
Lamí maso už dávno není jen potravou chudých andských farmářů, v posledních letech se dostalo na stoly módních restaurací v La Pazu a Limě. Obzvláštní pochoutkou je údajně lamí carpaccio. I tady podle Bolivijců ale platí: Všeho s mírou.
Zpráva Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, vyvolala zděšení i pobouření takřka po celém světě. Zařadila totiž oblíbené uzeniny, jako je šunka, slanina či párky, na seznam prokázaných karcinogenů, kde figuruje například i tabák, azbest či plutonium. Rakovinu podle zprávy IARC navíc „pravděpodobně“ způsobuje i nezpracované červené maso.
Maso není jed, mírní emoce WHO
WHO nyní emoce vyvolané zprávou krotí. Podle ní varování neznamená, že by lidé měli přestat jíst maso úplně. „Nejnovější zpráva IARC nevyzývá lidi, aby přestali jíst zpracované maso, dává ale najevo, že omezení jeho konzumace může snížit riziko rakoviny trávicího traktu,“ stojí ve čtvrtečním vyjádření WHO. Diskutovaná zpráva prý jen potvrdila výživová doporučení WHO z roku 2002, podle nichž by lidé měli snížit konzumaci masných výrobků, aby „snížili riziko rakoviny“.
Odhady hovoří o tom, že rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne každoročně asi 34 000 lidí. Karcinomy způsobené kouřením mají podle stejné metodiky na svědomí úmrtí asi jednoho milionu lidí, alkohol zabije každý rok asi 600 000 osob a znečištěné ovzduší 200 000.
WHO ve čtvrtek rovněž uvedla, že v rámci organizace působí stálá skupina odborníků, kteří pravidelně hodnotí vliv výživy na vznik a průběh nemocí. Sejít by se měla znovu na počátku příštího roku, aby se na základě nejnovějších vědeckých poznatků zabývala „místem masných výrobků a červeného masa v kontextu zdravé výživy“.
Proti výsledkům zprávy se ostře ohradili především výrobci masných výrobků, ale i někteří politici. Podle Severoamerického masného ústavu (NAMI), který sdružuje zpracovatele masa především z USA, vědci upravovali data tak, aby došli k předem určenému závěru. Australský ministr zemědělství zprávu označil za „frašku“.