V přepočtu na hodinu měli Češi loni podle dat Eurostatu 6,9 eur (186 korun). Více měli vůbec poprvé Slováci - hodinové mzdy v sousední zemi dosahovaly 7,1 eura, tedy 192 korun. Pomohlo tomu však jen oslabení měny Českou národní bankou. Nicméně i bez kurzových hrátek mzdy na Slovensku za poslední dekádu rostou rychleji - o 137 procent ve srovnání 68 procenty v ČR.
Trendem je postupné přibližování k platové úrovni v západní Evropě. Například mzdy v Německu za posledních deset let rostly jen o pětinu. A kdy se přiblížíme téměř čtyřikrát vyšším mzdám v Německu? „ČR bude další země dohánět, nicméně tempo nebude nijak překotné. Reálně se můžeme přiblížit nám nejbližším zemím cca v horizontu 20 let,“ soudí Petr Boldiš ze společnosti Mercer.
Přes rychlejší růst mezd na Slovensku si východní sousedé drží konkurenční výhodu. „Mohlo by se zdát, že jsme tedy stále zemí s relativně levnou pracovní silou, nicméně naší konkurencí jsou okolní země střední a východní Evropy a v nich jsou jednotkové mzdové náklady nižší než u nás,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. Mzdy jsou na Slovensku sice vyšší, ale na vyrobení zboží za 100 korun firmy na Slovensku musejí vydat na práci 46 korun. V Česku je to o dvě koruny více.
Hodinové nákady práce v roce 2014. Zdroj: Eurostat
Tento ukazatel se jeví pro firmy příznivěji i v Polsku. Cena práce u zboží v hodnotě sto korun tam vyjde na 44 korun. V Maďarsku je to 47 korun. Průměr v Evropské unii by byl 57 korun.
Extrémním případem vysokých hodinových mezd je Norsko. Hodinová mzda přes 44 eur výrazně převyšuje i Německo. Nicméně tento ukazatel sám o sobě nic neříká. „Norsko má nejvyšší hodinové mzdy, ale také nejvyšší produktivitu práce, měřeno vytvořeným HDP na hodinu práce jednoho zaměstnance. Je to 96 eur,“ vysvětluje Marek.
„Norské mzdy tlačí vzhůru kombinace bohatnutí díky příjmům z ropy a obchodní uzavřenosti trhu, který není součástí EU. Kupříkladu zelenina jako rajčata se v létě do Norska nesmí dovážet, což udržuje na trhu místní, dražší produkty a umožňuje jejich producentům přežít s vyššími mzdovými náklady,“ přidává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Důvodem rozdílů ve mzdách je také odlišná struktura ekonomik. Západoevropské země mají relativně vysoký podíl služeb, které jsou náročné na lidskou práci a nižší podíl průmyslu. „Proto jsou jednotkové mzdové náklady vysoké například v Belgii, Nizozemí či Velké Británii,“ uvádí Marek.
Na chvostu žebříčku zemí podle výše hodinových mezd stojí Bulharsko, kde lidé mají 3,2 eura, tedy 86 korun. V Bulharsku se však od roku 2004 mzdy téměř ztrojnásobily. Práce je tam ovšem paradoxně dražší než v Česku. Na zboží s hodnotou sto korun by bylo potřeba vydat na práci 55 korun, tedy více než v ČR.
| Země | hodinová mzda v eurech | hodinová mzda v Kč |
|---|---|---|
| Belgie | 28,2 | 761 |
| Bulharsko | 3,2 | 86 |
| Česká republika | 6,9 | 186 |
| Dánsko | 35 | 945 |
| Německo | 24,4 | 659 |
| Estonsko | 7,2 | 194 |
| Irsko | 25,8 | 697 |
| Španělsko | 15,7 | 424 |
| Francie | 23,1 | 624 |
| Chorvatsko | 8,0 | 216 |
| Itálie | 20,3 | 548 |
| Kypr | 13,1 | 354 |
| Lotyšsko | 5,2 | 140 |
| Litva | 4,7 | 127 |
| Lucembursko | 31 | 837 |
| Maďarsko | 5,6 | 151 |
| Malta | 11,5 | 311 |
| Nizozemsko | 25,5 | 689 |
| Rakousko | 23,2 | 626 |
| Polsko | 6,8 | 184 |
| Portugalsko | 10,4 | 281 |
| Rumunsko | 3,6 | 97 |
| Slovinsko | 13,1 | 354 |
| Slovensko | 7,1 | 192 |
| Finsko | 25,2 | 680 |
| Švédsko | 25,6 | 691 |
| Velká Británie | 18,6 | 502 |
| Norsko | 44,2 | 1193 |
| Průměr EU | 18,6 | 502 |
| Zdroj: Eurostat. V tabulce chybí Řecko, kde hodnoty nebyly uvedeny. | ||
