Primární emise akcií (IPO) na burze je pro většinu světových start-upů a hlavně jejich zakladatelů a investorů klíčovým bodem. Momentem, kdy se potenciál na trhu přetaví v obchodovatelné akcie a tím pádem i skutečné peníze. Takto se v miliardářském klubu usadil třeba zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg a další úspěšní podnikatelé.
A i například podobně velká země, jako je Česko - Izrael -, pošle na americkou burzu Nasdaq několik mladých společností ročně. V podstatě jedinou českou technologickou firmou, která kdy na burzu úspěšně vstoupila, bylo přitom v roce 2012 antivirové AVG uvedené na americkém Nasdaqu.
Žádné start-upy se v současnosti neobchodují ani na pražské burze. Právě to chce změnit ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti na něm vzniká Národního investiční fond, který má takzvaný rizikový kapitál v Česku podpořit. A to tím, že mezi soukromé fondy vypustí na 1,4 miliardy korun z evropských peněz.
Vznik alternativního trhu?
„Tím, že prodáme start-up přes burzu, chceme rozhýbat zdejší kapitálový trh. A také víc motivovat firmy, aby tímto směrem přemýšlely,“ říká Petr Očko, ředitel odboru finančních nástrojů ministerstva průmyslu.
Burzovní exit má být pouze jedním z vrcholů celé snahy fondu. Ten má zainvestovat přes stovku mladých společností. U dvou třetin počítá s úspěchem. Kapitál by se potom měl vracet prostřednictvím takzvaných exitů - tedy přeprodání podílů, který fond získá výměnou za prvotní investici. Právě prodej podílu přes burzu je spolu s akvizicí velkou společností nejprestižnější formou exitu.
Podle Očka by neměl na trhu být problém najít v následujících letech společnosti, které budou ve finále pro investory atraktivní. Otázkou je, na zvonec které z burz by si mohl zakladatel některého z českých start-upů zacinkat. „Nasdaq by byl skvělý, ale nevím, jestli to je reálné,“ říká Očko s tím, že v úvahu připadá zejména pražská burza.
A ani tamní hlavní trh, na kterém se obchodují firmy jako O2 nebo ČEZ, podle něj možná nebude vhodný. „Bavili jsme se proto s lidmi z burzy o založení nějaké alternativy, kde by se daly menší firmy regulovaně prodávat,“ vysvětluje Očko nápad na vznik podobného trhu, jakým je například varšavský NewConnect.
Druhý pokus o start-upový fond
Projekt fondu podporujícího české start-upy není na ministerstvu nový. Začal se organizovat už před několika lety a dostal se do poměrně pokročilé fáze - ve veřejné soutěži se vybíral správce fondu.
Právě tenhle administrativní úkon ale celému nápadu zlomil vaz. Soutěž vyhrál Conseq, ale společnost Avant se proti výsledku odvolala k antimonopolnímu úřadu (ÚOHS). Kvůli tomu, že se řízení protahovalo, hrozilo, že se v minulém dotačním období peníze nestihnou vyčerpat. Právě proto ministerstvo loni v dubnu přípravu fondu pozastavilo.
Očko nyní doufá, že nový plán již vyjde. Jednak proto, že nové programovací období je teprve na začátku, zároveň proto, že ministerstvo změnilo strukturu fondu. Nebude už například vybírat jednoho velkého správce. Místo toho vytvoří z vybraných zkušených investičních manažerů vedení fondu, které bude o směřování peněz rozhodovat. Zodpovídat se ale bude zástupcům jediného akcionáře - tedy ministerstva průmyslu.
