Tvary známek se budou lišit podle toho, zda jde o dálniční kupón na rok, měsíc nebo deset dní. „Zároveň jsme ve spolupráci se Státní tiskárnou cenin použili nové ochranné prvky, abychom zabránili padělkům,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.
Starý známý tvar čtverce bude mít měsíční známka, nejprodávanější roční známka bude tvar kolečka. Desetidenní bude mít podobu trojúhelníku. Distribuovat je bude pravděpodobně opět sdružení Česká pošta, Autoklub Bohemia Assistance a MTX. To vyhrálo novou soutěž na jejich prodej, dosud ale není definitivně tendr uzavřen, protože ještě běží lhůta na podání námitek.
Papírovým známkám sbohem
Dálniční známky v papírovo-plastové podobě však čekají nejspíše poslední dva roky existence. Ministerstvo dopravy chce na české silnice použít podobný systém jako v Maďarsku. Dokladem o zaplacení mýtného bude registrační značka, kterou zkontroluje kamera na mýtné bráně. Ta „espézetku“ natočí a ze systému zjistí, zda má řidič ježdění po českých dálnicích zaplaceno.
„Máme studii, podle níž by se ten systém zaplatil zhruba za rok a půl až dva,“ říká ministr dopravy Dan Ťok o novince, kterou plánuje od ledna 2017. Stát chce přechodem na takzvaný videotolling ušetřit za tisk a distribuci známek, které ročně stojí stamiliony korun: z každé prodané viněty jde 4,6 procenta jejich prodejcům. Navíc by se tím zamezilo problémům s falšováním.
Ministerstvo musí prosadit úpravu zákona a také vysoutěžit dodavatele, který by systém provozoval.
Papírové dálniční známky už v minulosti málem skončily. V letech 2009 a 2010 se snažila skupina poslanců prosadit, aby stát nakoupil do osobních aut palubní jednotky od firmy Kapsch. K přechodu nakonec nedošlo a Kapsch musel již nakoupené jednotky sešrotovat.
Podle platného zákona má stát zavést elektronický výběr dálničních známek do konce tohoto roku. V Poslanecké sněmovně však leží novela, která tuto povinnost ruší. O zavedení kontroly placení s pomocí kamer se mluví přes dva roky. Stát však se zavedením otálel i kvůli tomu, že nebylo jasné, pro jaký systém výběru mýta se rozhodne. Nyní ministerstvo dopravy plánuje dalších pět až sedm let vybírat mýto přes mýtné brány, na jejichž části už kamery jsou a používají se pro kontrolu placení mýta kamiony.
Kontrola s kamerou
Videokontrola má podle studie proveditelnosti několik výhod. Měl by to být levný systém, který umožní třeba zavedení více sazeb pro různě dlouhé doby platnosti. Umožní také existenci krajských dálničních známek, o které usilují někteří hejtmani. Kraje si už ve Sněmovně prosadily možnost celokrajské známky za 300 korun.
Výhodou je i spolupráce systému s moderními technologiemi. „Poplatek bude možné uhradit prostřednictvím internetu nebo mobilních aplikací pro tablety a chytré telefony. Nároky na počet obchodních míst mohou být nižší a s předpokládaným vývojem technického pokroku se jejich počet může dále snižovat,“ uvádí studie. Tak to funguje v Maďarsku, kde stačí před vjezdem do země zaplatit známku přes internet. Nevýhodou může být rozpoznávání za horších povětrnostních podmínek, například v mlze nebo v zimě, kdy se často na značce usazuje sníh.
Myšlenky na změnu výběru neznamenají, že by stát měnil sazbu dálničních kuponů. „Pro příští rok počítáme se stejnou cenou dálniční známky jako letos,“ dodal Ťok. Podle studie by se náklady na kamery měly zaplatit během jednoho až dvou let.
Stát ročně ze známek vybere přes čtyři miliardy korun, zhruba čtvrt miliardy skončí u distributorů známek.
